Tomáš Petráček, SEKULARIZACE A KATOLICISMUS V ČESKÝCH ZEMÍCH

Autor: Lukáš Nosek - Číslo: 2014/2 (Recenze)

Tomáš Petráček, SEKULARIZACE A KATOLICISMUS V ČESKÝCH ZEMÍCH. Specifické rysy české cesty od lidové církve k nejateističtější zemi světa. Moravapress, Ostrava 2013, 134 str., ISBN 978-80-87853-05-4. Ke stažení na http://www.transkulturnikomunikace.cz/13/publikace.url.

Církevní historik Tomáš Petráček předložil veřejnosti soubor svých porůznu vydaných studií, když každou z nich více či méně upravil a seřadil do zajímavého rámce. Soubor studií není pouze jakýmsi sborníkem, kde by zveřejnil širší i odborné veřejnosti své ne moc známé studie. Autor jejich výběrem a seřazením dociluje strhujícího výsledku. Podařilo se mu totiž sestavit publikaci k nesmírně ožehavému a nosnému tématu, a to brilantním způsobem a s neotřelými závěry. Pokouší se totiž prostřednictvím jednotlivých studií zodpovědět otázku po důvodech a specifických rysech českého odklonu od náboženské víry. Autor nejen jasně dokládá vysokou míru religiozity v minulých staletích v českých zemích, ale pomocí jednotlivých obecnějších i specifičtějších sond interpretuje dynamiku změn, které vedly k dnešnímu faktu, že Česká republika je pokládána za jednu z nejateističtějších zemí světa.

Deset kapitol je seřazeno podle chronologického rámce a výsledek je opatřen vysvětlujícím úvodem a shrnujícím závěrem. Vedle obecněji zaměřených částí (I. Proměny postavení katolické církve v evropské společnosti v 19. a 20. století; II. Specifické rysy českých církevních dějin středověku a novověku; V. Česká cesta od masové lidové církve k nejvýraznější diasporní situaci v Evropě: základní teze; VIII. Problematika poměru kněží a totalitní státní moci v historickém kontextu) se publikace věnuje i specifičtějším a konkrétnějším problémům a postavám (III. Česká církev, výzvy 19. století a pražská provinční synoda roku 1860; IV. Ženské řeholní kongregace a jejich civilizační dílo v 19.–20. století; VI. Role kněží a církve v národním obrození a jejich následné vyloučení z národní tradice; VII. Náboženství jako politikum v české společnosti. Josef Pekař a jeho postoje k náboženské revoluci v počátcích Československé republiky; IX. Řeholní kněz v konfrontaci s totalitní mocí. Případ Bonaventury Bouše; X. K situaci církve po roce 1989. Morální poselství papežů Jana Pavla II. a Benedikta XVI. a čeští ateisté).

Z toho důvodu, že se jedná o soubor studií, témata se leckdy překrývají, na stejná fakta může čtenář narazit hned několikrát. To ovšem neznamená, že by čtenáři bylo několikrát předloženo přesně totéž. Autor se spíše na stejné problémy dívá z různých úhlů pohledu, a právě proto jsou tato překrývající se témata zajímavými spojnicemi, které sekundárně propojují jednotlivé studie.

Tomáš Petráček má dar slova. Po stylistických a obsahových úpravách původních studií je publikace nejen čtivá a tematicky ojedinělá, ale snad mohu říci, že je to i bezkonkurenčně dobrodružná výprava do příběhu české spirituality a církevního sebe-vnímání. Obsahem i formou se publikace řadí mezi díla autorů, kteří se tématům české náboženské situace, religiozity a spirituality věnují dlouhodobě (Ambros, Altrichter, Halík, Opatrný, Nešpor,…). Tomáš Petráček však některými svými brilantními postřehy tyto autory překračuje a převyšuje. Například když početní úpadek členek ženských řeholí vnímá jako „návrat k normální stavu“. Což rozhodně není cynická výpověď, ale pokus bez sentimentu popsat znamení času, a svobodně tak reflektovat danou skutečnost. „Neúspěšnou christianizací“ zase nazývá jeden z důvodů pro zrod militantního husitství. O pobělohorské rekatolizaci mluví jako o „re-christianizaci a re-inkulturaci“. Takovýchto neotřelých momentů je v drobné knížce celá řada.

Čtenáři však nechceme tuto publikaci doporučit jen pro tyto neotřelé formulace. Odkryjeme-li je, objevíme za nimi mnohem důležitější autorovo sdělení: klíč k osvobození se od zažitých formulací a schémat, které nás leckdy uspávají, nebo dokonce dusí. Publikace je právě v tomto úhlu pohledu nesmírně inspirativní. Nejenže se v ní autor pokouší číst znamení doby, ale pomáhá nám pochopit, kudy vane Duch.

Rozhodně tedy jde o podnětné a přínosné čtivo pro velice širokou obec čtenářů. Tématem i čtivým zpracováním je knížka vhodná nejen pro katolické věřící, ale pro křesťany, ateisty, přemýšlivé laiky i odborníky. Rozhodně ji lze také doporučit zájemcům takových humanitních oborů, jako jsou pochopitelně obecné i církevní dějiny, ale i religionistika, filosofie a teologie, a v neposlední řadě i sociologie.