Ctirad Václav Pospíšil (ed.), II. VATIKÁNSKÝ KONCIL OČIMA JANA XXIII. A PAVLA VI.

Autor: Marie Benáková - Číslo: 2014/2 (Recenze)

Ctirad Václav Pospíšil (ed.), II. VATIKÁNSKÝ KONCIL OČIMA JANA XXIII. A PAVLA VI. Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2013, 221 str., ISBN 978-80-7195-598-6.

Padesáté výročí konání Druhého vatikánského koncilu s jistou samozřejmostí přináší konference a publikace k této významné církevní události. Recenzovaná publikace je souborem textů pronesených dvěma papeži buď přímo v koncilní aule během zasedání, nebo s koncilem bezprostředně souvisejících. Soubor textů opatřil jejich překladatel a editor, prof. Ctirad Václav Pospíšil, krátkým (s. 10–27), ale podnětným úvodem.

V jeho prvních odstavcích nás seznamuje s důvodem vydání tohoto souboru textů. Od vyhlášení koncilu uplynulo již 50 let a tyto proslovy nebyly nikdy souhrnně přeloženy, přestože představují významný hermeneutický klíč k interpretaci vlastních koncilních textů. Autor zde hovoří o dvou rovinách kontextu, v nichž lze koncil vnímat, a které by neměly být oddělovány: rovina fides quae – myšlenkové, organizační a právní struktury koncilu – a rovina fides qua – tzv. duch koncilu, jeho prožívání ze strany církevních otců i věřících. Do tohoto ducha koncilu nás mohou předložené papežské proslovy a texty uvést.

K dosažení tohoto cíle je však podle autora zapotřebí spolupráce čtenáře a jeho určitého předporozumění, proto ho v rámci úvodu zve na procházku předkládaným souborem textů prizmatem tří témat: 1. Trvalá aktualita ducha II. vatikánského koncilu aneb pokus o nastínění jeho základních charakteristik (s. 12–16), 2. Problematika poměru církve ke světu jako výrazná charakteristika koncilu (s. 17–23), 3. Eklesiologie – mariologie – ekumenismus aneb snaha o upozornění na další témata, jež by si zasloužila větší pozornost (s. 23–25). Na závěr úvodu je zařazen metodologický bod Poznámka k českému překladu souboru dokumentů (s. 25–27).

Samotný soubor textů otevírá Humanae salutis, apoštolská konstituce Jana XIII., jíž se vyhlašuje II. vatikánský ekumenický koncil, následovaný krátkým Concilium, apoštolským listem, jímž Jan XXIII. stanovil den zahájení II. vatikánského koncilu. Se zahájením koncilu souvisí i další tři texty: Rozhlasové poselství Jana XXIII. věřícím celého světa měsíc před začátkem ekumenického koncilu, Proslov papeže Jana XXIII. u příležitosti zahájení koncilu ze dne 11. října 1962 a Poselství u příležitosti zahájení koncilu, zaslané koncilními otci se souhlasem nejvyššího pontifika ze dne 20. října 1962. Od papeže Jana XXIII. jsou zde ještě dva proslovy: na 36. plenárním zasedání II. vatikánského koncilu ze dne 7. prosince 1962 a u příležitosti uzavření prvního období koncilu ze dne 8. prosince 1962.

Za nimi následuje šest proslovů papeže Pavla VI.: u příležitosti otevření druhého koncilního období ze dne 29. září 1963, u příležitosti uzavření druhého jednacího období koncilu ze dne 4. prosince 1963, u příležitosti otevření třetího koncilního období ze dne 14. září 1964, krátký proslov na plenárním zasedání II. vatikánského koncilu ze dne 6. listopadu 1964, proslov u příležitosti uzavření třetího koncilního období ze dne 21. listopadu 1964 a u příležitosti otevření čtvrtého jednacího období koncilu ze dne 14. září 1965. Další dva texty jsou věnovány Valnému shromáždění OSN v roce 1965: Nuntius evangelii pacis, poselství Pavla VI. zaslané v písemné podobě Valnému shromáždění OSN a Proslov Pavla VI. na Valném shromáždění OSN ze dne 4. října 1965. Následují čtyři proslovy Pavla VI. na koncilních zasedáních: na 142. plenárním zasedání koncilu ze dne 5. října 1965, na 7. zasedání koncilu ze dne 28. října 1965, na 8. zasedání koncilu ze dne 18. listopadu 1965 a na 9. zasedání koncilu ze dne 7. prosince 1965. Za ně je zařazeno breve papeže Pavla VI. Ambulate in dilectione ze dne 7. prosince 1965, které papež připojil ke společné deklaraci papeže Pavla VI. a konstantinopolského patriarchy Athenagora I., jíž se ruší vzájemné exkomunikace mezi Římem a Konstantinopolí. Z následujícího dne, 8. prosince 1965, je poslední proslov Pavla VI. na 10. zasedání koncilu u příležitosti slavnostního zakončení koncilu.

Řadu textů završuje Poselství koncilu lidstvu ze dne 8. prosince 1965 a apoštolský list Pavla VI. In Spiritu Sancto, jímž se II. vatikánský ekumenický koncil uzavírá. Jako tzv. doplněk k českému vydání zařadil editor na samý konec proslov Josefa kardinála Berana s názvem Svoboda svědomí, který byl pronesen v závěrečném jednacím období v souvislosti s debatou o náboženské svobodě dne 20. září 1965.

Při překladu autor vycházel z bilingvního textu v Enchiridion Vaticanum 1 (Bologna 1988), původní znění (italské, latinské nebo francouzské) konzultoval také s italským překladem. Pro překlad biblických citací používal Liturgický překlad u Nového zákona a Český ekumenický překlad u zákona Starého. V případě odlišného významu biblický text parafrázoval, takový odkaz je uveden zkratkou „srov.“.

Pokud jde o kvalitu jazyka, je znát, že autor patří k osvědčeným překladatelům různých církevních dokumentů. Teologická terminologie odpovídá standardům, přeložené texty se i přes vyšší výskyt dlouhých souvětí (jak je ovšem u církevních dokumentů obvyklé) čtou poměrně snadno a plynule.

Texty jsou řazeny chronologicky, podle data svého vyhlášení nebo proslovení. Až na devět velmi krátkých textů je editor rozčlenil pomocí nadpisů na menší tematické části. Tyto vnitřní nadpisy jsou uvedeny v obsahu na začátku knihy a čtenář se tak může už při prvním otevření knihy stručně seznámit s obsahem jednotlivých textů. Číslování odstavců je pro rychlé dohledání originálního textu důsledně přejato z Enchiridion Vaticanum 1, a to i s hvězdičkou u čísla, která tyto texty odlišuje od textů koncilních dokumentů.

Na rozdíl od vydání Dokumentů II. vatikánského koncilu (Praha 1995) neobsahuje tato publikace věcný rejstřík. Čtenář hledající podněty ke svému tématu je tedy odkázán na již zmíněné nadpisy nebo na souvislou četbu textů. To je však plně ve shodě s účelem vydání této publikace, kterým je, jak uvedeno, zprostředkování atmosféry – ducha – koncilu a ozřejmění jeho kontextu, což jistě vyžaduje četbu těchto textů v jejich celku.

Publikace II. vatikánský koncil očima Jana XXIII. a Pavla VI. je vhodná pro všechny, kteří se Druhým vatikánským koncilem a jeho poselstvím zabývají jak na rovině teoretické, tak praktické. Texty na jedné straně vrhají určité světlo na oblast nauky, na druhé straně jejich styl přináší cenné podněty pastorační. Úvodu z pera editora a překladatele v jedné osobě, prof. Pospíšila, doporučuji věnovat pozornost, neboť, jak jsem zmínila, přináší nový pohled nebo minimálně novou formulaci pohledu na interpretaci Druhého vatikánského koncilu.

Vzhledem k šíři možných adresátů je poněkud zarážející malá dostupnost této publikace. Na pultech knihkupectví byla jen velmi krátce. Podle informací autora je nyní k dostání pouze na požádání na recepci Arcibiskupství pražského. Kontakt: apha@apha.cz.