Cena Oto Mádra

Autor: Jolana Poláková - Číslo: 2014/1 (Panoráma)

Letošního laureáta vybírala porota z deseti kandidátů (tj. autorů ve věku do 35 let, kteří publikovali na stránkách Teologických textů v uplynulých dvou letech). Vyjádření našich renomovaných profesorů jsou následující:

Pavel Ambros (Olomouc)

ADAM MACKERLE, K nové evangelizaci ve Starém zákoně (TT 3/2012). Zdůvodnění: Autor zvolil k tématu nové evangelizace zcela osobitý a originální přístup, který překračuje školské přístupy biblické exegeze. Chápe exegezi jako součást pěstování aktuální teologie, která se nevyhýbá formulaci otázek vůči praxi církve. Nezůstávají však jen otázkami, nýbrž jsou podnětem k teologickému objasnění vztahu víry (předávání víry) a zkušenosti. Předložená studie nabízí možný modelový přístup k tomu, jak pracovat s biblickým textem, který vychází z moderních exegetických přístupů ne pro ně samotné, nýbrž v jejich funkci a vztahu k teologickému diskurzu. Autor tím přispívá k reformulování otázky nové evangelizace a posouvá tím zorný úhel od prakticismu (jímž je nová evangelizace bohužel často nahlížena) k teologické reflexi kultury. Zde se skrývají cenné, do současnosti mířící konotace biblického textu samého. A to je základem teologie vůbec.

Ignác A. Hrdina (Praha)

Když se na stránkách Teologických textů začtu do precizní analýzy otázek týkajících se prorockého charismatu takových osobností, jako byl Dostojevskij (od B. Netopilové) či Chardin (od P. Pavlase), nebo do fundovaného objasnění vzniku rozcestí judaismu a křesťanství (od D. Töröka) apod., je obtížné a snad i nemožné vybrat některý z těchto článků jako nejlepší, a proto hodný ocenění. Přibral jsem si proto (nechť je mi to prominuto) na pomoc kritérium ryze subjektivní, a sice aby šlo o takový článek, který by mi nejvíce „mluvil z duše“; a tím byla stať absolventa CMTF UP v Olomouci a evidentního specialisty na liturgiku ŠTĚPÁNA HORKÉHO Impulzy slovanské bohoslužby pro současnou liturgickou praxi (TT 2/2012, s. 95–99). Jeho článek, stručný, jasný a instruktivní, prozrazuje nejen jeho teologickou erudici, nýbrž i jeho hluboké zaujetí pro liturgii, v níž spatřuje centrum života katolických farností. A v tom je článek aktuální, protože tak tomu (alespoň ve většině českých diecézí) skutečně je: že totiž slavení liturgie je mnohdy jedinou společnou aktivitou farnosti. Není důležité, jak tento fakt i jeho genezi hodnotíme; důležité je, abychom na něj správně reagovali. A sotva lze pochybovat o tom, že takovou reakcí je úsilí o co „nejkvalitnější“ slavení liturgie. A právě Horkého článek k tomu dává nejeden „impulz“ v rámci interakce slovanské a západní liturgie s cílem vzájemného obohacení. Vždyť na starém úsloví varietas delectat není nic dehonestujícího ani v oblasti veřejné bohopocty. Na článku oceňuji i velmi vyvážený pohled na obě dnes existující formy západního ritu (ordinaria/extraordinaria), který nastavuje kritické zrcadlo každému fundamentalismu „zprava“ i „zleva“ a dovolává se právem tolerantnosti liturgického díla byzantské misie. Jestliže autor v závěru vyjadřuje naději, že jeho článek by mohl „poskytnout alespoň dílčí pohled na aktuálnost liturgického poselství svatých bratří Cyrila a Metoděje a přinést několik praktických návrhů“, pak mám za to, že jeho naděje byla oprávněná; a k tomu mu upřímně blahopřeji.

Mikuláš Lobkowicz (Eichstätt)

Rozhodl jsem se jmenovat pro cenu otce Mádra článek DANA TÖRÖKA Vztah křesťanství a judaismu na počátku společných dějin (TT 4/2013). O autorovi nic nevím a nic jsem o něm nenašel. Ale jeho článek je neobyčejně významná studie, bezvadně doložená. Už dlouho jsem nečetl článek, z kterého jsem se tolik naučil. Doufám, že nejsem jediný, kdo tento článek navrhuje k vyznamenání. Je to článek, který by zajisté měl být přeložen do nějaké západoevropské řeči, aby dosáhl i k nečeským čtenářům.

Karel Skalický (České Budějovice)

Váhal jsem mezi PETREM PAVLASEM, Vědeckost Teilhardovy hyperfyziky jako otevřená otázka (TT 4/2012), a DANEM TÖRÖKEM, Vztah křesťanství a judaismu na počátku společných dějin (TT 4/2013). Nakonec stojím jak ten Buridanův osel mezi dvěma kupkami stejně voňavého sena. Proč? Pro Pavlase mi mluvilo, že jeho problematika se pohybuje na dvou různých úrovních, na úrovni vlastní hyperfyzice a pak na úrovni vlastní epistemologii. To mluví pro upřednostnění jeho studie. Co mi však v tom brání, je, že pokud jde o autory české, kteří by měli být vzati v úvahu všichni, tak v jeho textu neshledávám, že by byl vzal v úvahu jezuitu jménem Vojtek, který je poněkud kritičtější vůči Teilhardovi než Vrána. Je mi jasné, že nemohl vzít v úvahu všechny autory mimočeské. Ti čeští však tam přece jen měli být vzati v úvahu všichni. Török oproti tomu má jednodušší práci: pohybuje se na rovině historické metodologie, jíž řeší historický problém jasně vymezený na základě pramenů, jež jsou k dispozici a které je ovšem třeba interpretovat. A tam se pohybuje na široké základně a vstupuje do kritické konfrontace s uznávaným autory (srov. Prudký). I tam mi však chybí přesné vymezení tak unikátního pramenu, jako je tzv. "testimonium Flavianum".

Ladislav Tichý (Olomouc)

Vybrat nejlepší práci z jedenácti příspěvků (od deseti autorek a autorů) v Teologických textech není snadné. Je zřejmé, že všichni se snažili sdělit čtenářům něco, co pokládali za důležité, a snažili se to udělat co nejlepším způsobem. Ovšem ne ve všech článcích je stejná erudice, stejná hloubka kritického zkoumání a stejně logický sled myšlenek. Nejvíce vědeckých i literárních kritérií splňuje podle mého soudu článek DANA TÖRÖKA Vztah křesťanství a judaismu na počátku společných dějin v TT 4/2013 na s. 170–181. Tento příspěvek má logickou stavbu, zpracovává široké spektrum literatury a prezentuje vyvážený obraz vztahů křesťanství a judaismu v prvních desetiletích společné existence. To sice neznamená, že všechny jednotlivé argumenty jsou stejně přesvědčivé a všechny formulace zcela přesné (sem patří i otázka, jak autor dospěl k tvrzení, že v tzv. 2. listu Klementově je „patrná vysoká míra ovlivnění i náklonnosti vůči judaismu“ na s. 178). Ale to se nikterak nedotýká podstaty výpovědi tohoto erudovaného článku.

Václav Ventura (Praha)

Moje volba je jednoznačná: JAN POŘÍZ, Poslušnost svaté Terezie ve zlomových momentech jejího života (TT 3/2013). Téma je aktuální, smysluplné nejen z odborného, ale také spirituálního pohledu. Autor píše ze své zkušenosti, jež je zakotvena v jeho řádové příslušnosti.

Z uvedených hodnocení vyplývá, že laureátem Ceny Oto Mádra za léta 2012–2013 se stává DAN TÖRÖK. Je absolventem oborů hebraistika a historie na Filosofické fakultě Karlovy univerzity. V současné době studuje k doktorátu na Ústavu světových dějin téže fakulty.

Redakce blahopřeje vítězi, děkuje členům poroty a těší se na další kvalitní práce mladých autorů.