Spolupracovat s Bohem

Autor: Tereza z Kalkaty - Číslo: 2013/3 (Punctum saliens)

Z knihy Mutter Teresa – Geistliche Texte (vyd. G. Gorrée a J. Barbier), Grünewald, Mainz 1977. – Překlad a titulek redakční.

Modlit se je velmi těžké, když člověk neví, jak se modlit. Ale musíme si navzájem pomáhat naučit se to.

Nejdůležitější je pokoj. Lidé, kteří modlitbu milují, milují pokoj. Nemůžeme být přesazeni do Boží přítomnosti, aniž bychom se přiměli k vnitřnímu a vnějšímu klidu a tichu. Proto si musíme zvyknout na klid ducha, očí a jazyka.

Bůh je přítel pokoje. Musíme najít Boha; nemůžeme ho však najít ani v hluku, ani v zaměstnanosti. Podívejte se, jak příroda, stromy, květiny, tráva rostou v hlubokém pokoji, jak hvězdy, měsíc a slunce v klidu a tichu vycházejí a zapadají. Čím víc v tiché modlitbě dostáváme, tím víc můžeme rozdávat v činném životě. Pokoj nám dává na všechno nový pohled. Potřebujeme pokoj, abychom se mohli dotýkat srdcí. Není podstatné, co říkáme, nýbrž co nám říká Bůh a co chce říkat skrze nás.

Ježíš na nás vždycky čeká v tichu. V tichu nám bude naslouchat; v něm bude mluvit k našemu srdci a my uslyšíme jeho hlas. Vnitřní ticho je velmi nesnadné, ale musíme podstoupit tu námahu. V tichu modlitby nalezneme nové síly a skutečnou jednotu. Boží síla se stane naší silou, takže budeme všechno dělat dobře. Jde o sjednocení našich myšlenek s jeho myšlenkami, o sjednocení našich modliteb s jeho modlitbami, o sjednocení jeho jednání s naším jednáním, našeho života s jeho životem. Všechna naše slova budou nepotřebná, nebudou-li vycházet z hloubi našeho srdce. Slova, která nevyzařují světlo Kristovo, zvětšují temnotu.

Proto musíme být schopni znovu se narovnat a říci: „V něm dokážu všechno, neboť on to je, kdo mne posiluje.“ Toto tvrzení svatého Pavla vás nechává spolehnout se na to, že vaše práce, spíš Boží práce, dobře vykonaná s Ježíšem a pro Ježíše, bude účinná a bezvadná. Právě tak musíte být ovšem přesvědčeni, že sami nemůžete ani dělat nic, ani mít nic, kromě hříchů, slabosti a ubohosti; že všechny přirozené dary a dary milosti, které vlastníme, nám byly poskytnuty Bohem. Duchovní život je jednota s Ježíšem: Boží a lidské se navzájem mísí. Jediné, co po mně Ježíš žádá, je, abych se mu v naprosté chudobě a sebezapomenutí odevzdala.

Můžeme se setkat s Ježíšovou pokorou: v jeslích, v egyptském vyhnanství, v jeho skrytém životě, v tom, že nedokázal být pro lidi srozumitelný, že ho učedníci nechali na holičkách, že ho Židé nenáviděli, ve všech děsivých útrapách umučení, a teď v jeho pokoře ve svatostánku.

Kristus vykoupil svět a naučil lidstvo milovat Otce. To je jeho dílo. Aby pokračovalo, musíme se stát jeho nástroji, splnit svůj malý úkol, a pak odejít. V naší práci nesmí být pýcha nebo ješitnost. Ta práce je Boží dílo. Jsme přece posláni, abychom dávali dál Boží lásku.

Buďme otevření pro Boha, aby nás mohl použít. Převádějme lásku do činů. Jsme spolupracovníci Kristovi.