Martin Jindra, Z MILOSTI TRPĚT PRO KRISTA

Autor: Martin Hemelík - Číslo: 2012/3 (Recenze)

Martin Jindra, Z MILOSTI TRPĚT PRO KRISTA. Blahoslav, Praha 2011, 379 str.

Habent sua fata libelli. Ano, všechny knihy mají své důvody vzniku, svou existenci a svůj osud. Některé byly napsány proto, aby jejich autor získal nějaký profit (slávu, peníze, všeobecný respekt a známost atd.), jiné proto, že jejich téma představuje cosi módně atraktivního a žádaného, další byly napsány proto, že si je nějaký nakladatel či vydavatel objednal.

Některé knihy jsou čtenáři náruživě vyhledávány a jejich tisícové náklady zaplavují knižní trh, jiné se objeví, zazáří na pomyslném literárním nebi a posléze jejich záře pohasne, další tiše a klidně vyčkávají v šeru knihovních regálů, až nastane jejich čas. Prostě a krátce, bylo by možno v tomto směru uvádět celou řadu důvodů i osudů.

Knihy Martina Jindry (první, Strážci lidskosti, vydal v roce 2007) také budou mít jistě svůj osud, avšak ten je v mnohém směru předznamenán a vyznačen poněkud zvláštními důvody, které autora přivedly (a je třeba doufat, že v budoucnosti jistě ještě budou přivádět) k jejich napsání.

V historii Církve československé (husitské) a potažmo v historii české (a slovenské) společnosti pohnutého dvacátého století bylo mnoho osobností, postav, osob (ale také dějů a událostí, v nichž hrály někdy záměrně, jindy zcela nechtěně rozhodující roli), jež jsou sice dnes už pokryty prachem minulosti a zastřeny clonou mizející paměti, avšak v žádném případě by neměly zapadnout do bezedné studnice zapomnění (byť by to bylo pro někoho skutečné pium desiderium z hlediska jeho vlastního počínání v minulosti).

Důvodů pro to, aby nebyly vystaveny krutému „trestu zapomnění“, je bezpočet, ale jeden bych si dovolil vyzvednout a zdůraznit: Tito lidé (a události kolem nich) prostě byli, žili, věřili, milovali, trpěli, obětovali se, těžce a poctivě pracovali, tvořili, tj. naplňovali svůj život hodnotami nejvyššími, hodnotami skutečné lidskosti, opravdového člověčenství. Jejich život byl jejich dílem. A proto by neměli být zapomenuti.

Martin Jindra s neuvěřitelnou trpělivostí a důkladností pátrá po stopách, které po sobě takoví lidé zanechali, pátrá v archivech, v dobových tiskovinách, pátrá i v paměti těch, kteří byli očitými svědky a mnohé události osobně prožili. Pátrá a výsledky svého pátrání zaznamenává ve svých knihách (ale také například v rozhlasových relacích).

Svou poslední publikaci, která nese neobyčejně výstižný a mnohovýznamový název Z milosti trpět pro Krista, napsal proto, aby byl životní příběh faráře Církve československé (husitské) Václava Mikuleckého (1921–1973) detailně zaznamenán jako svědectví o cestě člověka, který neusiloval o nic jiného než o nalezení nového života ve všech krásách i ošklivostech a protivenstvích života vezdejšího. Takové svědectví otevírá mnohé možnosti dalšího poznání a porozumění. Pokud to čtenáři právě takto pochopí a přijmou, bude osud knihy Z milosti trpět pro Krista naplňován a v budoucnosti jistě i naplněn.

A nutno konstatovat, že Martin Jindra vyšel tomuto osudu všemožně vstříc. Kniha je napsána velice čtivým a přístupným způsobem. Má přehlednou strukturu, v níž se případný čtenář snadno zorientuje. Avšak nejedná se pouze o formální kvality publikace. Důležitější je, že Martin Jindra psal svou knihu s neobyčejným zaujetím, které je na první pohled patrné, s přesvědčivou houževnatostí a úsilím zachytit to, co podstatným způsobem náleželo a náleží k historii Církve československé (husitské) (ale nejenom k ní, stejně tak k novodobé historii naší společnosti vůbec), a zejména k těm lidem, kteří tuto historii vytvářeli svým každodenním působením, svým (ne)obyčejným životem, často navzdory a proti vůli těch, kteří mohli a měli být tvůrci historie, ale nebyli.

Vezmeme-li znovu na zřetel formální stránku, pak je celá kniha zpracována neobyčejně pečlivě (včetně poznámkového aparátu a bibliografických údajů), a zejména je v ní shromážděno velké množství dokumentů osobního i oficiálně úředního charakteru. Už pouze tato okolnost činí z publikace Martina Jindry cosi neobyčejně cenného.

U některých knih nějaký čas trvá, než se jejich osud naplní. (Někdy to může být čas poměrně dlouhý, roky, ba desetiletí, avšak jakákoli měřítka kvantitativní zde nejsou relevantní.) V případě knihy Martina Jindry Z milosti trpět pro Krista bude možná tento čas delší, ale o to více bude její pravý osud naplňován a naplněn. Kéž tomu tak jest!