Eduard Krumpolc, PO STOPÁCH ČESKÉ FUNDAMENTÁLNÍ TEOLOGIE

Autor: František Štěch - Číslo: 2012/3 (Recenze)

Eduard Krumpolc, PO STOPÁCH ČESKÉ FUNDAMENTÁLNÍ TEOLOGIE. Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc 2011, 322 str., ISBN 978-80-244-2940-3.

Mnoho současných myslitelů popisuje přítomnost jako globalizovaný věk informací. V této době je pro člověka jednou ze základních nutností tyto informace nejen vyhledávat, ale též se v nich orientovat. Nutnost orientace se nevyhýbá žádné oblasti lidského vědění, a tedy ani teologii. Vyvstane-li potřeba shromáždit informace, obracíme se dnes nejčastěji na světovou síť elektronických informací, na internet. Stále častěji se však ukazuje, že ani toto médium není všemocné. V tomto kontextu přichází k českému čtenáři zajímajícímu se o obor fundamentální teologie zajímavá publikace z pera olomouckého fundamentálního teologa Eduarda Krumpolce. Autor vsadil na tradiční médium, jímž je kniha, aby zmapoval výsledky českého bádání na poli fundamentální teologie, a to od jeho prvopočátků až do nedávné současnosti. Historickým rámcem Krumpolcovy knihy se stala léta 1800–2010. Podtitul knihy již na obálce slibuje, že se nebude jednat jen o prostý seznam pramenů, ale že tato bibliografie bude též komentovaná. Je třeba říci, že danému slovu autor dostál a k většině hlavních děl připojuje alespoň stručný komentář, který čtenáři hledajícímu orientaci výborně pomáhá, protože hned ví, o čem daný pramen pojednává. To často nebývá z pouhého názvu úplně zřejmé. Tím Krumpolc podstatně usnadňuje práci budoucím badatelům na poli české fundamentální teologie. Je tedy zřejmé, že kniha je primárně pomůckou pro ty, kdo hledají prameny pro své vlastní fundamentálněteologické zkoumání. Hledání pramenů bylo také hlavní motivací pro vznik celého díla: „(…) po dlouhém období, v němž se česká katolická teologie snažila dohnat své zpoždění za světovou teologií, způsobené jejím násilným a dlouhým umlčením v době komunistické totality, se na pořadu dne objevuje naléhavý úkol hledání vlastních kořenů a s nimi spojené identity.“ (s. 5) Z úvodu se čtenář dozvídá rovněž skutečnost, že podobné publikace, připravované podle stejných kritérií, jaká používá autor, vznikají i pro jiné teologické disciplíny (srov. s. 9–11). Jaká tedy jsou kritéria pro výběr jednotlivých položek v Krumpolcově opusu? Základní kritérium je dvojí: národnostní a jazykové. Autoři zmiňovaní v přítomné publikaci jsou tedy především Češi píšící česky; avšak i jejich publikace zveřejněné v jiných jazycích jsou v přehledu zmíněny. Otázkou pro autora bylo také to, jakým způsobem se vyrovnat s překladovou odbornou literaturou. Rozhodnutí uvést nejvýznamnější české překlady oficiálních církevních dokumentů římskokatolické církve, překlady patristické a scholastické literatury i novější odborné knihy významných světových teologů, které tematicky spadají do okruhu fundamentální teologie, lze hodnotit jednoznačně kladně.

Definice toho, co patří do české fundamentální teologie, není nijak konfesně vymezena, a proto je Krumpolcova práce široce ekumenicky otevřená. Zahrnuje texty autorů různých křesťanských denominací, které jsou domácí v našem českém prostředí, a tedy spoluutvářejí jeho specifický charakter. Kniha však jasně deklaruje svou křesťanskou orientaci a nevěnuje se autorům, kteří by tematicky do jejího záběru spadali, avšak konfesně se pohybují mimo rámec křesťanství (židé, muslimové apod.). Stejně široké je tematické kritérium pro výběr textů. Autor publikace zařazuje všechny texty, které se jakkoliv (byť okrajově) dotýkají otázek fundamentální teologie, neboť ctí hraniční charakter této disciplíny, která má významné přesahy do mnoha jiných oblastí teologie i zcela jiných oborů. Posledním kritériem pro výběr textů byla Krumpolcovi jejich vědeckost. Že bylo nelehké rozhodovat o tomto kritériu, je jasné. Vodítka, která autor zvolil (srov. s. 14), mu však pomohla toto úskalí zdolat, a tak se může čtenář obrátit na autoritu předkládané publikace s důvěrou v relevanci zmiňovaných pramenů. Celá práce je rovněž přehledně strukturovaná a dobře zpracovaný jmenný rejstřík usnadňuje čtenáři orientaci v jejím „členitém terénu“. V souladu se zmíněnou trojicí kritérií je celá kniha rozdělena rovněž do tří celků. První kapitola podává výčet prací českých katolických autorů. Tato část je nejrozsáhlejší také z toho důvodu, že katolické křesťanství je v naší zemi nejrozšířenějším náboženstvím. Druhá část knihy zahrnuje autory píšící z pozice jiných křesťanských denominací a třetí část věnuje pozornost překladové literatuře jako „nejbližšímu vnějšímu kontextu“ (srov. s. 11–12) české fundamentální teologie.

Závěrem je tedy možno říci, že obsáhlost Krumpolcem zmiňovaných pramenů je vyčerpávající. Otázkou však zůstává, nakolik to může dnešním českým fundamentálním teologům pomoci určit jejich vlastní identitu, případně identitu české fundamentální teologie jako takové. Osobně se domnívám, že přítomná kniha je vynikajícím a potřebným prvním krokem, který však musí být doplněn krokem druhým, a tím by mělo být zmapování vývojových linií (či myšlenkových proudů) v dané disciplíně. Teprve pak mohou být již započaté tradice tvořivě uchopeny a rozvíjeny v autentickou českou, „kontextuální“, fundamentální teologii. To, že v naší zemi má fundamentální teologie dlouhou a bohatou tradici, dokazuje Krumpolcova kniha velmi dobře.