Ekumenické sympozium o problematice přirozeného zákona

Autor: Ctirad Václav Pospíšil - Číslo: 2012/2 (Panoráma)

Nikdo asi nebude pochybovat o tom, že otázka univerzálně přijímané etiky je velmi naléhavou záležitostí jak v oblasti mezinárodních a interkulturních vztahů, tak kupříkladu ve věci globálních projektů na ochranu životního prostředí. Lze říci, že v dnešním světě platí následující dilema: Buď dospějeme k vymezení univerzální etiky, anebo se jako lidstvo octneme na pokraji zániku. Není tudíž sporu o tom, že daná tematika je nesmírně aktuální a potřebná. Velmi závažnou otázkou je, jakým způsobem v tomto usilování mohou přispět křesťané i vyznavači ostatních náboženských tradic.

Dne 5. 10. 2011 se proto v budově KTF UK v Praze konalo „Ekumenické sympozium o problematice přirozeného zákona“. Bezprostředním podnětem k našemu setkání byl dokument Mezinárodní teologické komise Hledání univerzální etiky – Nový pohled na přirozený zákon z roku 2008, jehož autoři nás vybízejí, abychom vedli dialog s představiteli teologických škol mimokatolických církví a společností i s vyznavači mimokřesťanských náboženských tradic. Účelem tohoto dialogu je prověřování nosnosti návrhů MTK v dané oblasti. Sympozium pořádala Katedra systematické teologie CMTF UP v Olomouci spolu s KTF UK v Praze, Českou christologickou a mariologickou akademií a s Českou sekcí Evropské společnosti pro katolickou teologii.

Shromážděné na úvod pozdravil a za jejich práci jim srdečně poděkoval otec arcibiskup Dominik Duka. Zároveň nám připomněl, že zejména v souvislosti se současnou ekonomickou krizí vychází stále jasněji najevo důležitá role humanitních oborů, které mají prostředky, jak ukazovat cestu k překonání základního problému, jímž je především krize důvěry spjatá s nerespektováním základních etických norem.

Následoval první blok příspěvků – od autorů reprezentujících mimokatolické křesťanské tradice. Nejprve promluvil prof. J. Liguš, Th.D., a jako reprezentant evangelické teologie představil Lutherovo smýšlení ohledně daného tématu. Pro katolické teology je každopádně překvapivé, jak významnou roli toto téma hrálo v díle německého reformátora. Poté hovořil kolega Marek M. Krupica, Th.D., a seznámil nás s pohledem pravoslavného teologa na dokument MTK. Základní idea jeho upřímného sdělení spočívala v konstatování značné myšlenkové a zejména terminologické odlišnosti římskokatolické a pravoslavné tradice. Z uvedeného důvodu není text MTK v mnoha ohledech pro pravoslavného teologa právě nejsrozumitelnější. V diskusi vyplynulo, že totéž bude zřejmě platit i pro katolíky východních ritů. Kolega Krupica vyjádřil určité pochybnosti ohledně jakéhosi přirozeného zákona odděleného od nadpřirozeného zjevení a síly Boží milosti. Dále hovořil doc. Jiří Vogel, Th.D., přední reprezentant teologické školy Církve československé (husitské), a seznámil nás s vývojem teologické reflexe o přirozeném zákoně v rámci CČS(H). Ačkoli daná tematika nehrála v dějinách této školy výraznou roli, lze mnohé vytěžit z příbuzných oblastí, jako je otázka svobody svědomí a problematika mravního zákona. Tato škola odmítala výrazněji oddělovat přirozený zákon a tajemství biblického zjevení. David Biernot, Th.D., z Katedry judaistiky na HTF UK v Praze přednesl zajímavý příspěvek o daném tématu v rámci judaistické tradice. Ačkoli téma přirozeného zákona rozhodně nepatří k primárním znakům judaistického myšlení, lze vytěžit řadu podnětů z díla středověkých myslitelů jako Moše ben Maimon a Josef Albo, ze současných autorů byl zmíněn především David Novak. Kolega J. Franc, Th.D., se zabýval kritickým rozborem religionistických pasáží dokumentu MTK. Opět se ozval stesk ohledně malé srozumitelnosti dokumentu pro vyznavače jiných náboženských tradic. Na závěr prvního bloku přednášek byl připomenut příspěvek prof. Jana Štěpána, Ph.D., v němž se tento renomovaný odborník v oblasti logiky zabývá analýzou Desatera, které je velmi zdařilým vyjádřením přirozeného zákona.

V druhé části sympozia se pak představili katoličtí autoři. Kolega doc. V. Novotný, Th.D., hovořil o daném tématu na základě myšlenkového odkazu C. S. Lewise, který svým vlastním způsobem dospěl k promýšlení vazby mezi přirozeným zákonem na jedné straně a tajemstvím Trojice na straně druhé. Ing. E. Krumpolc, Th.D., CSc., připomněl určité napětí mezi tím, jak přirozený zákon pojímá dokument MTK, a teologií zjevení. Opět, podobně jako u řady předchozích autorů, se objevila pochybnost ohledně možnosti oddělovat přirozený zákon od nadpřirozeného zjevení. Libor Ovečka, Th.D., vyzdvihl přínosy dokumentu, zejména dynamickou koncepci přirozeného zákona, a to v souvislosti s tím, co nabízejí dějiny české morální teologie. Na závěr vystoupil prof. C. V. Pospíšil, Th.D., který jednak kriticky poznamenal, že MTK nezohledňuje ve svých nynějších textech přínosy obsažené v jejích předchozích dokumentech. Na základě tohoto sympozia by měl vzniknout dopis Teologické komise ČBK adresovaný MTK, v němž bychom toto grémium informovali o dosažených výsledcích a úrovni recepce jejího dokumentu. Dále byla zmíněna problematika kategorie „druhu“ a konečně byla nastíněna úzká souvislost mezi „zlatým pravidlem“ a trojičním obrazem Boha.

Závěry. Všem přednášejícím byla položena zásadní otázka, totiž jak je to z jejich hlediska s takzvaným „zlatým pravidlem.“ Všichni křesťanští teologové odpověděli pozitivně: „Zlaté pravidlo“ by mohlo být skutečnou základnou našeho dalšího společného působení v dané oblasti směrem ke světu. Poněkud méně jasné odpovědi se nám dostalo z oblasti judaistiky, a zejména tam, kde se jedná o mimokřesťanská náboženství. Základní problém totiž spočívá v tom, že není tak úplně zřejmé, kdo je pro vyznavače jiných náboženských tradic lidstva bližní v plném slova smyslu. Křesťanská tradice, která na základě víry v Ježíše Krista vnímá jako bližního každého člověka, je v dané záležitosti jednoznačně univerzalistická, což pochopitelně pro jiná náboženství a kultury není tak zcela evidentní.

Nemalý problém tkví ve srozumitelnosti dokumentu již v oblasti křesťanské ekumeny, mnohem svízelnější je to pak tam, kde překračujeme rámec euroamerické kultury. Dikce některých římských dokumentů působí tak, jako kdyby se katolická pozice téměř identifikovala s aristotelsko-tomistickou pozicí, což však nevystihuje plně realitu. Katolická teologie a spiritualita má totiž celou řadu tvářností. Nemělo by se také zapomínat na velkou odlišnost mezi termíny „římskokatolický“ a „katolický“, protože druhý termín zahrnuje nemalou škálu rozličností v podobě východních katolických ritů a místních církví. I pro tyto plnoprávné katolíky jsou pak římské dokumenty leckdy ne zcela přímočaře srozumitelné.

Napříč konfesemi se pak u křesťanských autorů objevuje určitá pochybnost, zda lze přirozený zákon pojímat více či méně odděleně od nadpřirozeného zjevení. Ač je to bolestivé, vyplývá z toho také určitá skepse ve věci možnosti a efektivity oslovení mimokřesťanských kruhů. Každopádně je ale nutné, abychom navzdory daným obtížím o univerzální etice hovořili a v dialogu s těmi ostatními o něco podobného usilovali.

Na závěr této stručné informace si dovoluji podotknout, že plné znění příspěvků je uveřejněno v čísle 4/2011 periodika Studia Theologica. Je pochopitelné, že program sympozia neumožňoval, aby zúčastnění přednesli své studie v jejich plném znění. Živá vystoupení i následné diskuse byly zachyceny na videozáznam a jsou zpřístupněny širší veřejnosti na webových stránkách České christologické a mariologické akademie (www.cchma.cz), takže zájemci se budou moci virtuálně zúčastnit konference touto cestou. Při pohledu na přednášející a poslechu jejich příspěvků na ně možná dýchne velmi pěkná, vpravdě křesťanská a kolegiální atmosféra, která naše setkání provázela.