Vězení I.

Autor: Edigna Bílková - Číslo: 2012/1 (Dokumenty)

Když jsem pracovala v administrativě v naší nemocnici v Praze pod Petřínem, věděla jsem, že je u nás jako „pacient“ kněz Oto Mádr a že čeká na příhodný termín, aby se mohl dostat za kopečky. Dověděl se, že přes ústí řeky Labe převáží nějaký pan Černý. Sjednán termín a náš šofér Jenda Stejskal jej odvezl na smluvené místo. Pan Černý, který převážel, byl ve službách StB, a na kom StB nezáleželo, toho nechali jet, kdežto takový dr. Mádr jim přišel do pasti. Byl to pak známý proces soudní, při kterém Otec Mádr dostal doživotí. V roce 1966 se vrátil s podlomeným zdravím. Podpírali s Otcem Zvěřinou na arcibiskupství Otce Tomáška. Byli to dva velcí neohrožení kněží naší drahé vlasti.

Sr. M. Edigna SCB

Sestra Edigna Bílková (nar. 1916) byla zatčena v roce 1952 a odsouzena na 6 let. Žije v komunitě sester boromejek při Domově sv. Karla Boromejského v Praze Řepích.

Sestra Amata, představená komunity, připojuje k předchozímu sdělení sestry Edigny:

Sestra Edigna pracovala v letech 1945 až 1952 v kanceláři řádové nemocnice Pod Petřínem. V té době generální představená Matka Bohumila Langrová velmi pomáhala kněžím, jimž hrozilo zatčení. Sestra Edigna o této činnosti věděla a byla při ní velice nápomocná. Kněží, mezi nimiž byl i dr. Mádr, byli buď hospitalizováni v nemocnici, nebo se skrývali v klášteře. Vždy jim bylo umožněno sloužit mši svatou. Sestra Edigna lépe poznala dr. Mádra až po jeho propuštění, při návštěvách dr. Zvěřiny, jemuž vedla domácnost její rodná sestra Andělka. Od dr. Mádra se tam dozvídala o různých aktivitách podzemní církve a informovala o nich mladší sestry, rozptýlené tehdy v tzv. domečcích.