Nová svoboda VI.

Autor: Günter Virt - Číslo: 2012/1 (Dokumenty)

Nevím, jak a kdy jsem se poprvé setkal s Otou Mádrem, ale mohu říci, že Oto Mádr nějak patřil do mého života od samého počátku mých styků s Československem. Navštěvoval jsem jej jednou či dvakrát ročně, přivážel jsem mu knihy a vedli jsme nepřetržitý dialog o teologii. Nebylo jasné, zda pro něho bylo nebezpečné, když jsem ho navštěvoval, nebo ne. Setkávali jsme se v parcích a zahradách, někde stranou, byla to prostě ožehavá situace.

Oto Mádr byl velice otevřený a měl mnoho kontaktů s dalšími lidmi ze Západu. Prostřednictvím Oto Mádra jsem se setkal i s kardinálem Tomáškem a přivezl jsem mu dokumenty z Taizé a naopak jsem od něho převzal pastýřské listy, které nemohl uveřejnit v Československu, a poskytl jsem je rakouskému rozhlasu. Ten informoval občany v Československu – v oblastech, kde mohli naši stanici naladit – o tom, co se děje, a o listech kardinála Tomáška.

Otu Mádra jsem velice obdivoval, neboť byl vždycky opravdu v obraze a věděl, co se děje v současné teologii. Měl jednak velký zájem a byl velmi otevřený, jednak byl velice oddán své církvi. Víte, že byl dlouhý čas vězněn. Jediné, z čeho jej komunisté obviňovali, byla pastorace studentů. Se studenty se stýkal, aby s nimi mluvil o víře, Bibli… a to byl jediný důvod jeho obvinění.

Jeho kniha Wie Kirche nicht stirbt byla jednou z nejvýznamnějších knih, jež máme z období komunistické nadvlády; té knihy jsem si velmi cenil.

Po zhroucení komunismu se Oto Mádr vždy snažil zaujímat středovou pozici: jednak si uvědomoval, že mezi teology ze západních zemí je mnoho kritiků církve, jednak znal konzervativní pokusy zpochybňovat Druhý vatikánský koncil. A tak se vždy snažil zůstávat někde uprostřed, být jakýmsi prostředníkem. Záleželo mu na tom, aby všichni církvi důvěřovali.

Naposledy jsem ho navštívil před půldruhým rokem, bydlel blízko Kongresového centra v Praze. Bylo mu už přes devadesát let, ale vyzařovalo z něho takové ovzduší pokoje. Mluvil zvolna, o všechno se zajímal, ale nejvíc mi v paměti utkvěl jeho vnitřní pokoj, který jsem pociťoval. Byl to starý muž, z něhož jasně vyzařovala hluboká niterná dobrota.

Günter Virt

Autor (nar. 1940) je kněz, emeritní profesor morální teologie na vídeňské univerzitě a dosud aktivní člen Evropské skupiny pro etiku ve vědě a nových technologiích Evropské komise. – Převzato z časopisu Universum, 4/2011.