Internetové stránky Centra dějin české teologie KTF UK
Autor: Lukáš Nosek, Pavel Jäger - Číslo: 2011/3 (Panoráma)
Před časem Vojtěch Novotný seznámil čtenáře Teologických textů se zřízením vědeckého účelového zařízení Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy v Praze s názvem Centrum dějin české teologie (dále jen CDČT).1 Protože se v rámci tohoto centra zdařil zajímavý projekt, který bychom chtěli představit, nebude jistě na škodu nejprve Novotného příspěvek krátce připomenout.
1 Srov. VOJTĚCH NOVOTNÝ, Centrum dějin české teologie, Teologické texty 19 (2008) 1, s. 47.
Nejdříve k názvu CDČT. Termín „teologie“ je chápán v širokém smyslu, jako reflexe věnující se křesťanskému zjevení a jím přímo ovlivněnému pohledu na skutečnost světa. Proto je naše bádání zaměřeno nejenom na teologii jakožto soubor vědeckých oborů, tzv. scientiae sacrae, ale i na předvědecké výrazy uvedené reflexe (např. literatura inspirovaná křesťanstvím). V současné době se CDČT blíže věnuje 19.–20. století a zároveň konfesně zpřesňuje oblast svého zájmu, když si všímá téměř výhradně teologie katolické.2
2 Srov. tamtéž.
Jaké důvody stály za vytvořením tohoto centra? Poměrně vyhroceně můžeme říci, že česká katolická teologie nezná samu sebe, jeví se jako věda bez tradice.3 „Právě u daného oboru jde o cosi zásadního, neboť sepětí s Tradicí je pro něj konstitutivní a – na tomto specifickém poli – není reálně možné bez přihlížení k tomu, jak se Tradice v té které době zrcadlila v teologické reflexi církve, to jest, konkrétně vzato, věřících spojených s jednotlivými místními církvemi, včetně té české.“4 K tomu je třeba dodat, že se v posledních několika letech nemalá část akademických prací (od bakalářských po habilitační) věnuje dějinám české teologie formou odborných biografií, tematických analýz či příbuzných reálií (dějiny periodik, témata v periodikách). Tyto práce vznikají jak na pražské Katolické teologické fakultě, tak i na olomoucké Cyrilometodějské teologické fakultě či na českobudějovické Teologické fakultě. Situace se tedy výrazně mění k lepšímu.
3 Srov. CTIRAD V. POSPÍŠIL, Česká trinitární teologie a její kontext v letech 1800–2005. Komentovaná bibliografická sonda do dějin české teologie, Theologická revue 2 (2005), s. 123.
4 VOJTĚCH NOVOTNÝ, Centrum dějin české teologie, Teologické texty 19 (2008) 1, s. 47.
Druhým důvodem pro zřízení CDČT bylo, že „studium dějin české teologie zprostředkovává teologickému poznání možnost, aby se poučilo z kladů i záporů teologické reflexe místní církve v českých zemích. Českému teologovi (právě jakožto teologovi) umožňuje reálnou inkorporaci do dané místní církve: vstupuje do její tradice, pečuje o ni a sám má podíl in actu tradendi.“5
5 Srov. tamtéž.
Jaké jsou oblasti působení CDČT? Předně je třeba zmínit publikační činnost jednotlivých pracovníků k dané problematice; dále konání symposií a odborných přednášek; a konečně vedení dokumentačního střediska (shromáždění, uspořádání, katalogizace a badatelské využití darů a pozůstalostí významných osobností místní církve 19.–20. století).
Centrum je volným sdružením osob, které se dané problematice věnují. Akademičtí pracovníci z KTF UK (Vojtěch Novotný, Tomáš Petráček, Ctirad V. Pospíšil, Václav Ventura) mají tzv. statut interních pracovníků, ostatní mají statut pracovníků externích (Pavel Jäger, Lukáš Nosek, Jan Stříbrný, Martin Vaňáč).
Nyní bychom tedy rádi krátce představili projekt, který byl Centrem zpracován v minulém kalendářním roce. Vysokoškolský projekt specifického výzkumu Univerzity Karlovy v Praze č. 260 101 nesl název: Prolegomena a prosopologie k dějinám institucí teologického výzkumu a výuky. Jeho cílem byla tvorba a internetová publikace bibliografického přehledu a databáze textů, které pojednávají: a) o dějinách institucí teologického výzkumu a výuky v českých zemích; b) o osobách, jež se na uvedených institucích věnovaly výuce a výzkumu teologie; c) o dějinách jednotlivých teologických disciplín; d) o dějinách české teologie obecně. Výsledná podoba projektu byla dosažena internetovými stránkami www.cdct.cz, které jsou přístupné široké veřejnosti. Pokusíme se je nyní krátce představit.
Webové stránky jsou členěny obvyklým způsobem do kategorií, které vypovídají o vědecké činnosti centra (Aktuality – CDČT – Projekty – Publikace – Přednášky a konference – Dokumentační středisko – Kontakt – Napsáno o CDČT – Odkazy). Za pozornost stojí poslední nabídka, Odkazy, s rozcestníkem příbuzných biografických projektů u nás i v zahraničí (Biographisch-Bibliographisches Kirchenlexikon; Biographie-Portal; Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950; Václav Petera: Géniové vlasti a církve – CKK KTF UK;..). Dále zde čtenář nalezne odkazy na stávající internetové soupisy členů řádů a kongregací, zejména nekrologia (zatím jezuité, kapucíni, salesiáni). Badatelsky velmi užitečné jsou i portály s digitalizovanými periodiky (depositum.cz; scriptum.cz; Kramerius NK v Praze;...) Uvedeny jsou spolupracující instituty a organizace (Česká christologická a mariologická akademie; Česká společnost pro katolickou teologii).
Zastavme se nyní u vlastního výstupu našeho projektu. Návštěvník zde nalezne čtyři databáze informací:
1. Biografický soupis českých teologů (tzv. prosopografie). Při jeho sestavování jsme postupovali systematickým výběrem jmen teologů ze stávajících biografických a bibliografických seznamů, slovníků a dílčích souhrnů.6 Jsou zde primárně zahrnuti ti, kteří působili jako vyučující na teologických fakultách a diecézních či řádových institucích teologického vzdělávání. Vedle nich je zde zahrnuta i značná část teologů či křesťanských myslitelů, kteří se tím či oním způsobem hlásili k české církví.7 Stávající soupis v žádném případě nepokládáme za definitivní. V současné době se zatím jedná pouze o rozcestník či sběr biografických článků, studií a monografií k danému autorovi (evidujeme plných 1600 jmen). Do budoucna se nabízí doplnění hesel o krátké biografické medailony, kterých je v současné době pouze cca padesát.
6 Např. JOSEF BENEŠ, Ač zemřeli, ještě mluví. Medailony českých katolických vlasteneckých kněží, Česká katolická charita, Praha 1964; IVANA ČORNEJOVÁ – ANNA FECHTNEROVÁ, Životopisný slovník pražské univerzity. Filosofická a teologická fakulta 1654–1773, Univerzita Karlova, Praha 1986; Jiří HANUŠ, Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století, Centrum pro studium demokracie a kultury, Brno 2005.
7 Srov. VOJTĚCH NOVOTNÝ, Teologie ve stínu, Karolinum, Praha 2007, s. 34–35.
2. Druhou databází jsou tzv. prolegomena k dějinám teologických institucí. Jedná se o soupis bibliografických položek k dějinám toho kterého institutu. Zařazujeme sem teologické fakulty, diecézní semináře, řádové studijní instituty, tzv. podzemní teologická studia. V mnoha případech jsou zde vedle odborných historických statí i osobní vzpomínky alumnů.8
8 Např. ALOIS KÁNSKÝ, Summa seminaria, nákl. vl., Havlíčkův Brod 2010.
3. Další položkou je bibliografický soupis prací k dějinám teologických oborů v Čechách a na Moravě. Alespoň z části je již zpracována celá řada oborů: biblická teologie a biblistika; církevní dějiny; dogmatická teologie; fundamentální teologie; kanonické právo; katechetika; křesťanská filosofie; liturgika; morální teologie; pastorální teologie; patrologie; spirituální teologie, spiritualita.
4. Závěrem je uveden soupis obecné literatury k dějinám české teologie. Ten obsahuje položky, které se z obecného pohledu věnují studiu teologie, včetně např. kompendií vysokoškolských studijních předpisů.9
9 Např. OTTO PLACHT – FRANTIŠEK HAVELKA, Předpisy pro vysoké školy republiky Československé, Praha 1932.
Nakonec si dovolíme vyslovit přání, aby tato pomůcka pro studium dějin české teologie sloužila k častému užitku studentům, profesorům i dalším badatelům a jejich objevování cest k poznání dějin a osob české teologie.