Cena Oto Mádra 2010 – vyhlášení vítěze

Autor: Jolana Poláková - Číslo: 2010/1 (Panoráma)

Začátkem letošního roku udělily Teologické texty v pořadí druhou Cenu Oto Mádra – za nejlepší práci česky píšícího autora/autorky do 35 let – opět s ohledem na právě uplynulé dvouletí. Během této doby publikovalo na stránkách TT patnáct mladých autorů – téměř totožný počet jako v předchozím dvouletí.

Mezi těmito letošními kandidáty rozhodovala odborná komise v následujícím složení (seřazeno podle věkem dané ctihodnosti):

Prof. ThDr. Tomáš Špidlík (Řím)

Prof. PhDr. Mikuláš Lobkowicz (Eichstätt)

Prof. ThDr. Karel Skalický (České Budějovice)

Prof. Ladislav Tichý, Th.D. (Olomouc)

Prof. JUDr. Ignác Antonín Hrdina, DrSc. (Praha)

Od členů této poroty obdržela redakce Teologických textů následující vyjádření.

Tomáš Špidlík: „JIŘÍ BAROŠ, K základům současných právních sporů o lidskou důstojnost, TT 3/2009. – Není radno posuzovat teologické a filosofické články z hlediska jejich aktuálnosti. Ale tu je sama aktuálnost filosofickým a teologickým problémem. Překvapuje, jak se v krátkém rozsahu svého textu dovedl autor zásadně správně k problému postavit. Nebylo by ovšem vhodné, aby vyšel ze své vlastní spekulace, působilo by to dojmem zaujatosti. Ale jakoby pouhou namátkou nadhodil jména vážných autorů, kteří tu platí za vedoucí, a vybral si z nich hned toho, který problém dobře analyzuje. Autor jeho základní postoj v málo řádcích správně odhadl a nemusí se tajit, že s ním v jádře sympatizuje a dovede jej dokonce nenápadně doplnit. Tuto zralost v postupu k tématu musíme jistě ocenit. Sám problém je ovšem tak aktuální, že psát o něm na dvou stránkách by bylo banální. O lidských právech a o lidské důstojnosti dnes hovoří všichni a pochopitelně velmi banálně. Oceňuji proto velmi, jak dovedl v krátkosti zachytit to nejdůležitější, že totiž nestačí sama svoboda k tomu, abychom měli pojem o lidské osobnosti. Čekali bychom od něho lepší vyjasnění rozdílu mezi přirozeností a osobou, ale to už by ho vedlo hlouběji do vize teologické. To tak v krátkosti od něho čekat nemůžeme. Ale opakuji ještě jednou, že mu opravdu gratuluji k této stručné průzračnosti, kterou dnes postrádají ti, jejichž obor studuje. Jsem tedy pro to, aby mu byla udělena Cena Oto Mádra.“

Mikuláš Lobkowicz: „Navrhuji pro Cenu Oto Mádra články karmelitána JANA POŘÍZE, především článek v TT 3/2009 o ‚temné noci‘ Jana od Kříže. Za prvé je už zásadně záslužné a nadto neobvyklé se do tohoto obtížného mystického autora zahloubat. Za druhé je záslužné věnovat se tématu, které na jedné straně je dnes v církvi spíše zapomenuté, ale na druhé straně pomáhá porozumět mnoha problémům dnešní spirituality. Za třetí vše, co autor píše, je dobře doložené a jasně vyjádřené.“

Karel Skalický: „KAREL SLÁDEK prokazuje svými třemi příspěvky do Teologických textů nemalou šíři své odborné kompetence.

V příspěvku Východiska pro (nejen) křesťanskou mystiku (TT 1/2008) lze konstatovat jeho dobrou znalost religionistických přístupů k náboženské zkušenosti. Zároveň však je dobře seznámen s různými formami mystiky a velmi dobře vymezil biblická, antropologická, dogmatická a kosmická východiska křesťanské mystiky. Už jen toto čtveré rozlišení je originální. Ve svém pojednání se pak opírá nejen o literaturu českou, ale i cizojazyčnou, zejména italskou.

Jeho druhý příspěvek, Katolicko-pravoslavný dialog ve světle ‚Dokumentu z Raveny‘ (TT 2/2008), svědčí o jeho dobré informovanosti týkající se ekumenických rozhovorů katolicko-pravoslavných. Zarámování ‚Dokumentu z Raveny‘ do širších souvislostí probíhajícího ekumenického dialogu je vystihující a zajímavě podané.

Třetí příspěvek, Lectio divina – pramen křesťanské spirituality (TT 2/2009), je opět věnován tematice spirituální, avšak postavené na základ Písma svatého a různých přístupů k němu; především však objasňuje a prohlubuje naši znalost onoho přístupu k Bibli, jemuž se odedávna říká lectio divina čili meditativní četba Božího slova. I zde je vidět, že autor je dobře obeznámen s příslušnou odbornou literaturou.

Souhrnně lze říci, že jak šíře jeho odborné kompetence, tak podloženost jeho vývodů, jakož i styl podání, v němž se zračí jeho živá zaujatost pro duchovní život člověka vůbec a křesťana zvláště, mě vede k tomu, abych Karla Sládka navrhl pro cenu Oto Mádra.“

Ladislav Tichý: „Výběr nejlepšího článku pro cenu Oto Mádra 2008–2009 nebyl snadný. Všechny kandidátské články prozrazovaly snahu zpracovat odborným způsobem určité téma z teologie nebo z příbuzných oborů. Moje volba nakonec padla na článek JANA KAFKY Román Josefa Jelena Stín katedrály. Účtování normalizačního spisovatele s vlastní kněžskou minulostí (TT 4/2008). Důvody pro tuto volbu jsou následující: Článek je výsledkem skutečné badatelské práce. Jazyk článku je srozumitelný a jasný. Koherence textu, tj. návaznost myšlenek, je bezvadná. Autor svoje tvrzení a závěry patřičně dokládá. Současnou přítomností všech těchto pozitiv tento článek nad ostatními přece jen vyniká. Pokládám ho rovněž za velmi aktuální právě v tomto roce kněží. Je třeba vidět a připomínat světla. Ale abychom je mohli správně vnímat, nesmíme přehlížet také stíny.“

Ignác Antonín Hrdina: „Je nadmíru obtížné vybrat z devatenácti prací různého charakteru, otištěných v Teologických textech v letech 2008–2009, tu nejlepší; všechny vykazují výbornou kvalitu a – díky Bohu – dosvědčují, že během dvaceti let svobody u nás už vyrostla celá jedna mladá generace erudovaných teologů. Vybral jsem práci, která mě jako soudce církevního soudu profesně nejvíce oslovila: je jí studie karmelitána JANA POŘÍZE Manželství a sexualita u sv. Augustina, publikovaná v Teologických textech 19 (2008), č. 2, s. 58–62. Práce reflektuje nutnost rozlišování jednotlivých vývojových etap v teologii Otců, a koneckonců u každého významného teologa, jehož dílo objímá delší časový úsek; nelze prostě argumentovat způsobem: ‚Augustinus scripsit…‘ Augustinova doktrína o třech dobrech manželství (bonum prolis, bonum fidei, bonum sacramenti), kterou autor analyzuje, významně inspirovala kanonické pojetí manželství co do jeho základního zaměření a esenciálních vlastností a nalezla své vyjádření i v preliminárních kánonech manželského práva v současném Kodexu kanonického práva; autor však správně upozorňuje, že zatímco kanonické pojetí těchto tria bona matrimonii akcentuje povinnosti, u Augustina představuje především hodnoty. Autor jemně a výstižně zachycuje tenzi mezi pojetím sexuality jako čehosi zásadně špatného (= důsledek dědičného hříchu), a přitom užitečného a nutného (= instrument k plození potomstva), která Augustina provázela prakticky celým jeho životem a nalezla své vyjádření i v jeho díle De bono conjugali, kterým se autor především zabývá. Závěrem se nebojí vědecky zcela korektně konstatovat, že Augustinova manželská doktrína může být dnes do jisté míry považována za jednostrannou; z autorovy analýzy to ostatně skutečně vyplývá.“

Z právě uvedených vyjádření plyne, že Cenu Oto Mádra za léta 2008–2009 obdrží autor JAN POŘÍZ za práce: Manželství a sexualita u sv. Augustina (TT 2/2008) a Krize víry a duchovního života ve světle karmelitánské spirituality. Některé aspekty „temné noci“ podle svatého Jana od Kříže (TT 3/2009). – Laureát, člen Řádu bosých karmelitánů (v současné době působící jako jáhen v italském Arenzanu), je čerstvým absolventem pražské Katolické teologické fakulty UK.

Předání ceny se letos uskuteční mimořádně až v dubnu – po autorově kněžském svěcení. Udělení Ceny Oto Mádra za léta 2010–2011 proběhne počátkem roku 2012.

Redakce Teologických textů nejen gratuluje letošnímu laureátovi, ale zároveň srdečně děkuje všem zúčastněným: členům odborné poroty za jejich vzácný čas a zájem, všem letošním kandidátům za jejich souměřitelně kvalitní odborné výkony a také či především samotnému Oto Mádrovi za propůjčení svého jména jednomu symbolickému periodickému projevu trvalé společné snahy podporovat talentované osobnosti i celkový růst českého teologického myšlení.