Mezinárodní teologická komise, NADĚJE NA SPÁSU PRO DĚTI, KTERÉ UMÍRAJÍ NEPOKŘTĚNÉ

Autor: Lukáš Nosek - Číslo: 2009/4 (Recenze)

Mezinárodní teologická komise, NADĚJE NA SPÁSU PRO DĚTI, KTERÉ UMÍRAJÍ NEPOKŘTĚNÉ. Překlad C. V. Pospíšil, Krystal OP, Praha 2008, 61 str.

V posledních týdnech minulého roku se na pultech knihkupectví objevil český překlad dokumentu Mezinárodní teologické komise (MTK) týkající se spásy dětí, které umírají nepokřtěné. Jde o zatím chronologicky poslední dokument MTK, ze dne 19. ledna 2007. Kvalitní, čtivý i precizní český překlad pochází z pera prof. Ctirada V. Pospíšila a je doplněn kratičkou poznámkou (s. 3–4). Než budeme hovořit o obsahu dokumentu, krátce upozorníme na jeho povahu. MTK (spolu s Papežskou biblickou komisí) je součástí Kongregace pro nauku víry. Povaha jejich dokumentů je odborná a zaručuje naukovou nerozpornost s pravdami katolické víry. Dokumenty MTK nespadají do tzv. magisteriálních textů (které jsou spjaty s učitelským úřadem církve), ale předkládají vědeckou interpretaci zjevení z per současných teologů – členů subkomise ad hoc MTK. Všechny dokumenty jsou ještě závěrem předloženy ke schválení prezidentovi MTK, prefektovi Kongregace pro nauku víry (v tomto případě kard. W. J. Levandovi).

Námi představovaný dokument se zabývá pastoračně a teologicky náročnou otázkou, na kterou nenacházíme jasnou odpověď ve zjevení – jak je obsaženo v Písmu svatém a v tradici. Otázka o spáse pro děti, které umírají nepokřtěné, je zároveň otázkou velmi citlivou. Samotný dokument je strukturován podle metody vyjádřené v Optatam totius 16 (srov. Fides et ratio 65). Po krátkém, ale obsahově a metodologicky hutném úvodu (úvodní slova, předběžná poznámka a úvod, s. 5–11) následuje obsáhlá část, která předkládá historický vývoj a hermeneutiku katolické nauky sledované otázky (čl. 8–41, s. 12–31). Druhá část dokumentu, nazvaná Inquirere vias Domini (čl. 42–69, s. 32–45), představuje základní nosné teologické principy, které souvisejí se sledovanou otázkou a na které se nesmí při jejím řešení zapomenout (odkaz na hierarchii pravd víry viz UR 11). Nejprve se předkládá „Univerzální spasitelská vůle Boží uskutečněná skrze jedinou mediaci Ježíše Krista v Duchu svatém“ (čl. 43–52), následuje „Univerzalita hříchu a univerzální potřebnost spasení“ (čl. 53–56), dále „Nezbytnost církve“ (čl. 57–60) a jistě „Nezbytnost svátostného křtu“ (čl. 61–67). Část uzavírá a korunuje „Naděje v univerzální spásu a modlitba za ni“ (čl. 68–69).

Ve třetí, závěrečné části s názvem Spes orans (čl. 70–103, s. 46–61) se hledají ony důvody naděje na spásu dětí, které umírají bez křtu. MTK zde shrnuje předešlé články (zde zvláště připomíná teorii o limbus puerorum) a všímá si, že odpověď na sledovanou otázku nenacházíme zcela zjevnou. Následně poukazuje na ne zcela jednoduchou povahu řešení, jestliže v odpovědi musejí být jasně zohledněny základní pravdy víry, které z tohoto pohledu existují v jakémsi napětí – univerzální spasitelská vůle Boží na jedné straně a nutnost křtu na straně druhé (čl. 70). Se slovy z konstituce o Božím zjevení Dei verbum Druhého vatikánského koncilu však dokument připomíná, že zřejmě nastává čas, kdy Duch Svatý vede církev k novému promýšlení dané otázky (srov. DV 8). Pozorujeme-li totiž „různá znamení moderní doby, která nově akcentují určité aspekty evangelia“, je nám poskytnut „nový kontext, v němž je možno dané téma opětně probádat“ (čl. 71). Tímto novým kontextem je podle dokumentu (v přiznané návaznosti na GS 22) „rozvoj ekleziologie společenství, teologie naděje, oceňování Božího milosrdenství spolu s novým zájmem o dobro dětí a vzrůstající chápání toho, jak Duch Svatý působí v existenci každého člověka, a to způsobem, který zná Bůh“ (srov. čl. 71–77). Toto jsou pak charakteristiky moderní epochy, ze kterých tato zřetelně induktivní část dokumentu vychází, když se snaží číst a interpretovat znamení doby ve světle evangelia (čl. 102). Díky Duchu Svatému tak církev právě dnes nabývá jasnějšího přesvědčení o novém světle osvěcujícím věkovitou otázku. Klíčovým pojmem pro následnou odpověď je tak „prostor naděje“ (čl. 78). MTK opět opakuje, že „církev nemá bezpečné poznání ohledně spásy dětí, které umírají bez křtu (…) úděl nepokřtěných dětí nám nebyl zjeven“ (čl. 79). Ale zároveň dodává, že církev učí na základě toho, co bylo zjeveno, a tedy „to, co víme o Bohu, o Kristu a o církvi, nám dává důvod oprávněně doufat v jejich spásu“ (čl. 79). V textu dokumentu následují důvody pro naději na spásu těchto dětí, jako „Milosrdná Boží láska k člověku“ (čl. 80–87), „Solidarita s Kristem“, resp. solidarita Krista s lidstvem (čl. 88–95), „Církev a společenství svatých“ (čl. 96–99), nebo připomínka liturgických důvodů naší naděje, jako „Lex orandi, lex credendi“ (čl. 100–101).

Závěrem, korunou i odpovědí dokumentu je tedy samotná „Naděje“ (čl. 102–103, s. 60–61), která vyrostla ze zmíněných důvodů a je tak seriózně teologicky i liturgicky ukotvena, a tím i oprávněná. Ovšem, jak dokument dodává, tyto důvody pro naději nejsou základy jistoty, jde tu spíše o motivy naděje v modlitbě (čl. 102; srov. 1Sol 5, 18). Vedle toho MTK podtrhuje skutečnost zjevené řádné cesty spásy skrze křest. Výsledný text tak nemá být čten z pozice zrelativnění křtu či z pozice oslabení jeho nutnosti. „Chceme zdůraznit, že celé naše úsilí směřuje k prokázání seriózních důvodů pro naději, že Bůh tyto děti spasí, neboť se nemohlo vykonat to, co bychom si pro ně přáli vykonat, tedy pokřtít je ve víře a uvést je do života církve“ (čl. 103).

Jestliže jsme v úvodu položili otázku, oč opřít naději ve spásu dětí, které umírají bez křtu, pak nám tento dokument udává k tomu potřebný směr. Snaha dokumentu o adekvátní odpověď dnešnímu člověku je v mnohém pastoračním povzbuzením k oprávněné – protože vpravdě křesťanské – naději ve spásu těchto dětí, spíše než suchým teoretizováním nad mnohdy paradoxními pravdami víry. I svým sepětím deduktivního a induktivního momentu interpretace zjevení, stejně jako důrazem na liturgická svědectví, je dokument vskutku příkladem par excellence precizně vědecké i moudré a vpravdě pokorné interpretace zjevení, jakož i poctivé snahy nalézt odpověď na dnes citlivé otázky.


Bookmark and Share
 
 
© Na zveřejněné texty se vztahují autorská práva.
© Design, redakční systém: Webdesignum 2004-2018
Licence Creative Commons
Teologické texty podléhají licenci Creative Commons.
|