Vladimír Boublík a jeho teologický odkaz dnešku

Autor: Kateřina Brichcínová - Číslo: 2009/1 (Panoráma)

Dne 16. listopadu 2008 uplynulo rovných 80 let od narození významného česko-římského teologa Vladimíra Boublíka (1928–1974).

Mladému bohoslovci Boublíkovi se přes všechna úskalí a komplikace podařilo roku 1952 uprchnout z komunistického Československa do Říma, kde zdárně dokončil svá teologická studia a stal se knězem. V roce 1961 obhájil svou doktorskou práci, v níž předložil originální pojetí predestinace. Ačkoliv tato disertace vyvolala určité nesouhlasné reakce, postupem času se Boublíkova koncepce předurčení, hlásající biblicky podložený univerzalismus spásy, prosadila jako pravdivá. Poté pedagogicky působil na Lateránské univerzitě a brzy byl jmenován řádným profesorem. Jeho oborem byla především apologetika, která v té době procházela přerodem ve fundamentální teologii, což se odrazilo v autorově díle. Roku 1972 byl Boublík zvolen děkanem tamní teologické fakulty. Jeho velkou zásluhou je nepochybně založení nového oboru, a to „Teologie mimokřesťanských náboženství“. Ačkoli Boublíkův přístup k mimokřesťanským náboženstvím byl ovlivněn soudobým kulturním kontextem, přece si v jádře dosud zachovává svou svěžest a zůstává silně inspirativní. Boublíkova profesní dráha a zároveň životní cesta byla předčasně ukončena vážnou nemocí, které podlehl během své návštěvy rodné země v roce 1974.

U příležitosti jeho nedožitých osmdesátých narozenin se na půdě Teologické fakulty JU ve dnech 19.–20. 11. 2008 konalo symposium nazvané „Vladimír Boublík a jeho teologický odkaz v průběhu času“. Za to je třeba poděkovat hlavnímu iniciátorovi akce, prof. Karlu Skalickému, který byl Boublíkovým žákem a osobním přítelem. Právě v díle Karla Skalického nalezlo Boublíkovo učení, orientované na velikonoční událost Ježíše Krista, svého skvělého pokračovatele.

Na konferenci zaznělo celkem třináct zajímavých příspěvků. Na prvním místě je třeba jmenovat významného italského teologa, profesora Papežské lateránské univerzity a ředitele nově založeného univerzitního institutu Sophia v Loppianu, mons. Piera Codu, který se sice nemohl osobně zúčastnit, ale zaslal svůj text, reflektující Boublíkův spis Teologia delle religioni (1973), v němž autorovi vyslovil své uznání a upozornil na aktuální aspekty jeho díla. Mezi váženými hosty jsme přivítali Jiřího Žůrka, Th.D., který se Boublíkovi věnoval ve své doktorské práci, jež letos vyšla v knižní podobě pod názvem Prolegomena k četbě Vladimíra Boublíka (vydal Krystal OP). Jiří Žůrek nás uvedl do celého tématu, když vynikajícím způsobem představil Boublíkův lidský i teologický profil. O kvalitě jeho přednášky snad nikdo nepochyboval, překvapil však jiskrou a živostí svého výkladu. Boublíkova predestinační teologie se stala námětem přednášky Mgr. Kateřiny Brichcínové. O otázce prvotního hříchu v kontextu teologie Vladimíra Boublíka poutavě pojednal přední odborník na tuto problematiku a současný děkan TF JU, Tomáš Machula, Ph.D, Th.D. Mladý a zapálený historik Rudolf Svoboda, Th.D., se zaměřil na Boublíkovu koncepci dějin spásy. Mgr. František Štěch zaujal přednáškou věnovanou autorově fundamentální teologii, která se vzdaluje tradiční apologetice a, zdůrazňujíc moment „setkání s Ježíšem“, stává se jakousi fundamentální christologií. Na svého kolegu navázal Mgr. Marek Pelech, jenž uvedl do souvislosti Boublíkovu teologii očekávání Krista s Kristovou rolí v teologii osvobození. Mgr. Martina Pavelková pozoruhodným způsobem zpracovala téma teologického jazyka v reflexi Vladimíra Boublíka. Její příspěvek, přednesený v závěru prvního dne, byl o to záslužnější, že daného tématu se nikdo před ní neujal. Za to jí náleží mimořádný dík.

Druhý den zahájil prof. Karel Skalický, který jako vždy vzbudil velký zájem posluchačů, když promluvil o teologii mimokřesťanských náboženství svého učitele a porovnal jeho teorii „anonymního katechumenátu“ s Rahnerovým konceptem anonymního křesťanství. Neméně zajímavá byla přednáška PhDr. Romana Míčky, Th.D., který osobitě rozvinul Boublíkovu teologickou analýzu „sekulárních náboženství“. Mgr. Tomáš Veber nás seznámil s teologickou antropologií Antonína Lenze a poukázal na její styčné body s teologickou antropologií našeho autora. Bez povšimnutí nezůstalo ani Boublíkovo pojetí eucharistie, jímž se ve své krásné a hluboké úvaze zabýval Th.Lic. František Norbert Vehovský. Celý přednáškový blok uzavřel Ph.Dr. Jan Samohýl, Th.D., který se jako specialista na otázku vztahu křesťanství a judaismu zmínil o Boublíkově projektu „náboženská skutečnost v dějinách spásy“, a to právě s ohledem na judaismus.

Setkáním se nesla příjemná atmosféra, kterou podpořili posluchači nejen z řad studentů a pedagogů teologické fakulty. Významným hostem symposia byl také českobudějovický biskup mons. Jiří Paďour, OFMCap, jehož návštěvy si velice vážíme. Na symposiu se potvrdilo, že poznávání vlastních kořenů je pro českou teologii nesmírně důležité, aby mohla dále růst a rozvíjet se. Mimoto se ukázalo, že Vladimír Boublík má současné teologické scéně stále co říci. Na závěr dvoudenní konference nemohlo scházet neformální setkání, přátelská agapé se sklenkou vína, které náš teolog tolik miloval. Zbývá jen poděkovat za finanční podporu GA AV ČR, díky níž se projekt mohl uskutečnit.

Nakonec bych ráda upozornila, že na rok 2009 se připravuje publikace, ve které budou všechny přednášky zpřístupněny těm, kdo si je nemohli vyposlechnout.