Udělení Ceny Oto Mádra za léta 2006-2007

Autor: Jolana Poláková - Číslo: 2008/1 (Panoráma)

Podle „Zásad udílení“ této prestižní ceny — publikovaných na www.teologicketexty.cz — vybrala redakce Teologických textů odbornou komisi v tomto složení:

Prof. ThDr. Tomáš Špidlík (Řím)

Prof. PhDr. Mikuláš Lobkowicz (Eichstätt)

Prof. ThDr. Karel Skalický (České Budějovice)

Prof. Ladislav Tichý, Th.D. (Olomouc)

Doc. JUDr. Ignác Antonín Hrdina, DrSc. (Praha)

Členové komise vybírali laureáta ze čtrnácti kandidátů — česky píšících autorů a autorek ve věku do třiceti pěti let, kteří publikovali své práce v TT v rozmezí let 2006—2007.

Redakce obdržela od členů odborné komise tato vyjádření:

Tomáš Špidlík

Snažil jsem se pozorně přečíst články předložené k soutěži. Jsou všechny svým způsobem sympatické, ale pro jejich různost není snadné je mezi sebou srovnávat. Hned od počátku mne však zaujal především jeden autor. Petr Burda se prezentuje ve čtyřech článcích jako někdo, kdo se umí opravdu teologicky postavit k položeným problémům. Dokazuje to už v prvním příspěvku Láska a esence člověka (TT 1/2006). O Frommovi a jeho pojmu svobody už bylo mnoho napsáno. Z citací je vidno, že autor posbíral to, co mu bylo dosažitelné v češtině. Tím však obtížnější mu bylo vybrat z té mnohosti na třech tiskových stránkách to, co by tu bylo podstatného, originálního a zaujalo svým aktuálním významem. Já sám jsem se s Frommem seznámil z podobných článků, které mi padly do rukou v jiných jazycích. Začal jsem tedy číst Burdův příspěvek s jistým skepticismem. Ale upřímně mne překvapil. Je značně lepší než ty, se kterými jsem se potkal jinde. Vyniká pronikavostí pohledu k tomu, co nás má nejenom informovat, ale i zaujmout teologicky.

Před ještě větší obsáhlostí materiálu stál Burda v článku Poezie a křesťanská mystika v nenáboženském světě (TT 2/2007). Kdybychom my zadali někomu tato tři rozsáhlá témata, aby o nich pojednal na čtyřech stránkách, neočekávali bychom od něho víc než duchaplný žurnalistický příspěvek, sotva však pojednání vhodné pro Teologické texty. Ale zase tu zjišťujeme s podivem, že autor uměl z této mnohosti vyhmátnout motivy důstojné k tomu, aby se daly skloubit v souvislosti reálního teologického postoje. Ten pak dokázal, ovšem v krátkém náznaku, i zařadit do historické vize natolik, aby posloužila jako předehra k obsažným poznámkám z oboru fenomenologie umění. Ty pak se tu jeví jako domorodé prvky ve spiritualitě, o jejíž autenticitu musíme usilovat.

Charles Péguy — naděje navzdory vší beznaději (TT 4/2006). I tu je úmysl Burdův zřejmý: shrnout v krátkosti vedoucí ideje myslitele, kterého pozoruje s netajenou sympatií. Mohlo by to ovšem vést k pouhému vypočítání jednotlivých tvrzení. To nebezpečí autor překonal pronikavým vhledem do jejich vzájemných hodnot a správně postavil na prvním místě jejich eschatologický směr ve smyslu křesťanském.

Tento zásadně teologický postoj autor oslabil v článku Kacířský socialismus Charlese Péguyho (TT 2/2007). Už sám nadpis svádí k postoji žurnalistického polemismu. Byl tak pojat? I když jej míníme zařadit do tohoto literárního druhu, dovedeme jej ocenit pro vážnost uvedených faktů a citací v textu i v poznámkách.

Pro tyto uvedené motivy je mým míněním, že by to měl být PETR BURDA, kterému by se přidělila cena soutěže.

Mikuláš Lobkowicz

Navrhuji udělit první cenu Oto Mádra článku PAVLA BLAŽKA Akademická dráha, nebo pastorace? (TT 2/2006).

Tento článek je i v mezinárodním kontextu skutečný vědecký pokrok a současně se jeho obsah týká problému, který je i dnes žhavý pro každého teologa. Jindřich z Gentu je poměrně málo známý, rozhodně jen zřídka čtený středověký teolog; a přesto v textu, který autor analyzuje, se jedná o téma i dnešního křesťanského života, které by mělo zajímat každého mladého a nadaného kněze. Článek je pečlivě dokumentovaný, a přesto zcela srozumitelný pro každého čtenáře. Každý zahraniční teologický časopis by tento článek radostně převzal. Autor, kterého neznám, Cenu Oto Mádra skutečně zasluhuje.

Karel Skalický

Mé hodnocení dvou příspěvků TOMÁŠE TATRANSKÉHO v Teologických textech 3/2007 je předznamenáno znalostí jeho knížky Lévinas a metafyzika, kterou vysoce hodnotím a s níž též souzním. Tutéž zralost myšlení a jeho vyjádření pak shledávám v jeho studii věnované antropologickému myšlení Karola Wojtyły a v jeho článku věnovaném teologii mimokřesťanských náboženství Piera Cody. Odlišnost jazykové, kulturní, náboženské, námětové a myslitelské provenience těchto tří autorů, kterou Tatranský musel patřičně „strávit“, mi jen dotvrzuje nejvyšší hodnocení, které jsem si dovolil vyslovit.

Ladislav Tichý

Rozhodování je těžké. Spíše je mi jasné, které články by cenu dostat neměly, i když jsou zajímavé a na první pohled působí i bezvadným dojmem. Je to např. článek o profesoru J. N. Ehrlichovi (TT 4/2007). V článku jsem marně hledal informaci o mateřštině tohoto profesora. Všechno mluví pro němčinu (i původ otce ze Žatecka to může potvrzovat), ale pak není jasné, proč mu „čeští učenci a výtečníci (...) věnovali (...) pomník“ (s. 193). Zavádějící je údaj, že E. studoval na gymnáziu kláštera v Schottenu (s. 190). Schotten je město v Hessensku v Německu. Ale to samozřejmě nepřichází v úvahu. Jde zřejmě o „Schottenstift“, tj. benediktinský klášter v srdci Vídně, kde se ve 12. století usadili iro-skotští mniši (Schotten = Skotové). Zajímavý je článek Spása zvířat? (TT 4/2006). Podle mého soudu je však nepřijatelné hovořit o spáse zvířat v „analogickém“ smyslu, nanejvýš ve smyslu „nevlastním“. Osobní charakter patří podle mne k podstatě spásy člověka. Bez něho nelze hovořit už ani o analogii.

Neméně zajímavý je článek o Ch. Péguym (TT 2/2007). Ale autor by měl i teologicky vzdělanému čtenáři vysvětlit, proč měl Péguy nechat děti pokřtít, aby jeho manželství mohlo být konvalidováno, místo aby podle mého soudu nekvalifikovaně útočil na církevní právo (s. 97). Čtenáře by také jistě zajímalo, že Péguy přijal svátosti asi měsíc před smrtí, když nastupoval na frontu. V některých článcích jsou menší nedostatky, o kterých se nebudu zmiňovat. Rozhodl jsem se pro tento článek: PAVEL BLAŽEK, Akademická dráha, nebo pastorace? (TT 2/2006, s. 67—73). Důvody jsou následující: Článek je psán srozumitelným a logickým jazykem. Autor správně cituje prameny a literatury. Umí dobře zacházet s latinskými texty. Německý souhrn je napsán bezchybnou němčinou. Předpokládám, že pochází od autora. Článek je velmi informativní. Také jsem uvažoval o článku od Tomáše Tatranského o filosofické antropologii K. Wojtyły. Dal bych ho na druhé místo.

Ignác Antonín Hrdina

Těžko se vybírá z článků, z nichž málokterému je co vytknout. Ale může-li být na ocenění navržen jen jediný autor, doporučoval bych protentokrát CYRILU MONIKU VONDRÁKOVOU za článek Po hvězdné cestě až na konec světa. Hrob sv. Jakuba Staršího opět přitahuje, otištěný v TT vol. 17 (2006) no. 4 na s. 201—204.

Na článku imponuje jeho čtivost, která není na újmu odbornosti vyjadřování. Článek má přehlednou strukturu, postupuje od obecného ke zvláštnímu (od fenoménu křesťanské pouti přes hlavní triádu katolických poutních míst po „svatojakubskou“ Compostelu). Závěrem je připojen seznam cizojazyčné bibliografie k tématu.

Jedním z důvodů tohoto doporučení je i určitá aktuálnost tématu tváří v tvář „druhé hrozbě“ postupně expandujícího islámu (kdysi?!) křesťanské Evropě. Střízlivým a objektivním pohledem na současnost Compostely autorka pomáhá k pochopení křesťanských poutí obecně a poutí do Compostely zvláště, z nichž posledně jmenované se zejména v posledních letech těší zvýšené oblibě i u českých poutníků.

Závěr

Z těchto vyjádření vyplynulo, že Cenu Oto Mádra za roky 2006—2007 obdrží autor PAVEL BLAŽEK za práci Akademická dráha, nebo pastorace? Jindřich z Gentu o dilematu intelektuálně založených absolventů teologie (TT 2/2006).

Laureát studoval historii a medievalistiku na univerzitách v Londýně, Lovani a Jeně. V roce 2004 obhájil v Jeně disertaci na téma „Středověká recepce Aristotelovy filosofie manželství“. Působí jako vědecký pracovník ve Filosofickém ústavu AV ČR. Zabývá se dějinami středověkého myšlení, především otázkou manželství a rodiny ve středověké filosofii.

Předání letošní Ceny Oto Mádra se uskutečnilo dne 14. února 2008 ve Vratislavově sále Vyšehradské kapituly. Udělení ceny za léta 2008—2009 proběhne počátkem roku 2010.