Bůh posílá svého anděla

Autor: Miloslav Vlk - Číslo: 2008/1 (Punctum saliens)

V dokumentech Druhého vatikánského koncilu, zvláště v dokumentu o Božím slovu, se říká, že nejen slova, která nacházíme a čteme ve svatých Písmech, jsou Božím zjevením, ale také Ježíšovy činy a události, o kterých se vypráví.

Když v noci před svou popravou vyvázl Petr z Herodova vězení, vyslovil svou zkušenost takto: „Teď zcela jistě vím, že Pán poslal svého anděla, aby mě zachránil.“

S každým člověkem, s každým z nás, má Bůh své plány. Na některých lidech — světcích, apoštolech — tyto plány zvlášť vystupují. Událost s Petrem ukazuje to, co jinak můžeme i na událostech ze Starého zákona poznat velmi často: že Bůh za svými plány stojí a dovádí je v každé době k realizaci; že mu je žádný Herodes — žádný panovník — nepřekříží. Bůh má své plány spásy, vybírá si pro ně lidi a stojí za nimi.

Tohle všechno zdůrazňuji proto, že žijeme v době, kdy si většinou myslíme, že dění světa je v rukou toho nebo onoho mocenského centra ve světě — a klameme se. Lidé — politici — samozřejmě mají své plány. Ale Bůh své plány uskutečňuje přes všechny plány lidí. To, co jsme slyšeli z úst Petrových, je slovo pro nás: Bůh i dnes posílá své anděly, aby se naplnil plán spásy. Událost z Petrova života je pro nás výzvou, abychom si uvědomili, kdo je pánem času, abychom se snažili zahlédnout, co Pán připravil pro náš život. Bůh posílá svého anděla, který za námi stojí.

Na životech mnoha je zřetelné, že Bůh vede protagonisty svých plánů. Měli bychom si uvědomit, že i v našem životě je Bůh přítomen a posílá svého anděla. Měli bychom si toho všimnout, zamyslet se nad tím a neklouzat jen po povrchu; nenechávat ubíhat čas a události, nenechat je padat do propadliště dějin; měli bychom se snažit jim porozumět a aktivně spolupracovat. Je to slovo pro dnešní církev, o které se nám může mnohdy zdát, že slábne, upadá, ubývá a tak dále: „Bůh teď jistě, zcela jistě posílá svého anděla, aby mě zachránil z ruky Herodovy“ — aby zachránil církev z ruky těch, kteří smýšlejí zle. Je třeba ne se tím chlubit, ale pokorně vyznat, přiznat, pochopit, že Bůh posílá svého anděla a ten chrání jeho církev. Tato víra má být posílena — v nás, v našem životě, v naší duši. Z ní máme žít. Kolikrát Bůh poslal anděla do vašeho života? Možná, že jste to přehlédli. A tak je zapotřebí si toho všimnout: hledat, vidět.

Bůh posílá svého anděla. Byl bych rád, abychom se s touto vírou modlili, šli s ní do svého života a snažili se zahlédnout Boží plány, abychom na nich spolupracovali. Boží slovo je aktuální, trvá navěky; nejsou to minulé události, ale výmluvná znamení pro dnešní dobu. Prosím, abyste tato znamení přijali do své duše a do svého života.

kardinál Miloslav Vlk

Zkrácený záznam homilie pronesené na poutní slavnosti 29. června 2007 v bazilice sv. Petra a Pavla na Vyšehradě.

Bez silného „vstupu“ Boha do církve může otevření jejích oken světu přinášet nedobré důsledky. Znamená to zploštěné, sociologizované vidění koncilu, přijetí světa, a ne koncilu, sekularizaci, zesvětštění církve, a ne divinizaci, „zbožštění“ světa. Je tedy třeba otevřít okna církve naplno, nejen světu, ale především Bohu.

kardinál Miloslav Vlk

Poznání Boha je cesta: je to následování. Neomezuje se na nezúčastněné, neutrální přihlížení. Otvírá se do té míry, do níž se vydáváme na cestu. Veškeré pouhé mluvení má svou mez; zvěstování, nevyjadřuje-li zároveň cestu a následování, zůstává nakonec němé.

papež Benedikt XVI.