Otec Jeroným ze Sept-Fons

Autor: M. Samuel - Číslo: 2007/3 (Osobnosti)

Z dopisu přátelskému okruhu.

V roce 2007 slavíme sté výročí narození otce Jeronýma, který byl v letech 1928 až 1985 mnichem v Sept-Fons. Mladí lidé, kteří se objevují u bran kláštera trapistů v Novém Dvoře, občas přicházejí s některou z jeho knížek v kapse. Otec Jeroným měl hluboký vliv na ty, kdo ho znali. Ti, kteří měli přístup k jeho spisům, ať v klášteře, nebo mimo něj, z nich čerpali svá zásadní přesvědčení.

Zkoumáme-li s odstupem krizi, která ve 20. století otřásla — a stále ještě otřásá — západní společností, církví a kláštery, nacházíme v ní určitý rozchod či zlom. Otec Jeroným byl toho svědkem z privilegovaného pozorovacího stanoviště, jelikož léta 1950 až 1970 jsou dobou jeho zralosti. Plně svou dobu prožíval, uměl rozvíjet a dále předávat plamen, aniž by ho dusil, umenšoval či uchovával v zašlé minulosti. Poznámky, které tehdy napsal s určitou dávkou sobě vlastního humoru, i když bez ironie, byly jasnozřivé.

Dílo otce Jeronýma je povzbuzením — poznamenaným širokým kulturním rozhledem a jemností — k jasnému vnímání skutečnosti, jež umožňuje prožívat a dále předávat křesťanský nebo mnišský život, k němuž nás Bůh povolal. Tento život je založen na milosti, nevyžaduje tím však od nás o nic méně inteligenci, šíři ducha, kreativitu a učenlivost, úsudek, odvahu a věrnost. Tedy vlastnosti, které nacházíme v životě a spisech otce Jeronýma.