Nové mýty

Autor: Josef Zvěřina - Číslo: 2006/3 (Dialog)

Z nepublikovaného textu.

„Dejte si pozor, aby vás někdo nesvedl prázdným a klamným filosofováním, založeným na lidských bájích, na vesmírných mocnostech, a ne na Kristu.“ (Kol 2,8)

Iracionalismus se projevuje v mnoha podobách. Jsou to jednak řetězové modlitby, které zaručují, co si kdo přeje, nebo vyhrožují těm, kdo jim nevěří. Dále jsou to různá neschválená a nesmyslná soukromá zjevení, např. o konci světa a vesmírných katastrofách. Iracionalismus se vplížil také do různých náboženských sekt a hnutí. Odtud ovlivňuje i naše katolická shromáždění, která tak činí nevěrohodnými. Mísí se v nich blud, pověra s povýšeností a agresivitou. Vyvíjejí velkou propagační činnost. Některé formy jsou smíšené s pravdou i blouděním, takže je třeba rozlišení (orientální mystiky všeho druhu, New Age, letniční hnutí, některá hnutí vyvolaná nemoudrou horlivostí kněží i laiků).

Také racionalismus velmi poškodil pravou náboženskou víru, povýšil přírodní vědy a techniku na nové modly a mýtus. Většina národa pak ztratila smysl pro věci Ducha. Tato situace se nyní obnovuje jako protiklad proti shora uvedené gnózi, pseudomysticismu aj. Volá se znovu k novému racionalismu. Víra zajisté předpokládá rozum, je rationabile obsequium (Řím 12,1: logiké latreia — překládáno velmi různě: pravá, rozumná, duchovní). Ovšem poměřovat vše lidským rozumem, tak historicky podmíněným, zásadně omezeným a také omylným, je nehorázný nesmysl. Pravá cesta církve byla (bohužel ne vždy důsledně) respektování rozumového úsilí a zároveň každé pravé kulturní hodnoty.