Hynek Rulíšek: POSTAVY, ATRIBUTY, SYMBOLY
Autor: Radko Chodura, Karel Skalický - Číslo: 2006/3 (Recenze)
Hynek Rulíšek: POSTAVY, ATRIBUTY, SYMBOLY. Slovník křesťanské ikonografie. Alšova jihočeská galerie, Hluboká nad Vltavou 2005, ISBN 80-85857-48-0.
Když se na počátku osmdesátých let minulého století v Heroutově Slabikáři návštěvníků památek — ve druhém, doplněném vydání a jaksi stranou, v dodatcích — objevilo heslo „řády duchovní“ s relativně podrobným členěním, způsobilo to v tehdejší české veřejnosti příjemné mrazení. Bylo to po dlouhé době, snad po ještě nenormalizované Rynešově publikaci Atributy světců (Oblastní muzeum, Roztoky 1971) první — ale zároveň poslední — prolomení do světa zákazu čehokoli, co by systémovým způsobem seznamovalo širší veřejnost s jakýmikoli odkazy na katolickou církev a její tradice.
Absence těchto znalostí bohužel v našem státě trvá i přes množství různorodých publikací po roce devětaosmdesátém.
Pokusem o souhrnnou informaci křesťanské ikonografie je úctyhodně obsáhlý slovník PhDr. Hynka Rulíška. Autorovo celoživotní dílo začalo vznikat během jeho mnohaletého působení v Alšově jihočeské galerii jako výraz nutné osvěty již hluboko v době normalizační. I když je v úvodu naznačeno určení pro „(...) toho, kdo chce získat nejzákladnější informace o některých aspektech křesťanství, nauky církve, informace o svém patronovi a dnu svých jmenin“, jedná se o tvrzení velmi skromné. Více než sedmnáct set hesel je zpracováno poměrně obsažně nejen z hlediska dějin katolické církve, ale i vzhledem k mnohaletému odrazu ve výtvarné kultuře. Vyobrazení jsou ve velké míře černobílá; v současném světě přehlušení technicky dokonalými, barevnými, leč prázdnými sděleními jsou na první pohled tyto obrazy zklamáním. Ale pouze na první pohled. Hynek Rulíšek, zkušený kunsthistorik, předkládá nepřeberné množství vynikajících historických grafik, málo známých i odbornější veřejnosti. Škoda však, že kromě lakonického názvu příslušného výjevu chybí další odkazy na autora nebo pramen. Lze se ale jen obdivovat důslednosti autora, který dokázal vyhledat vyobrazení rytin např. Kamila de Lellis, Markéty Korutanské, Mechthildy z Hefty, Notburgy nebo Mikuláše z Flüe. Zcela vyčerpávající jsou velmi obsáhlé údaje o Panně Marii, zejména v části hesla Milostné obrazy P. Marie, ale i Zjevení P. Marie, to vše v důsledné snaze o divákovu jednoznačnou identifikaci.
Slovník může být vítaný i religionistovi množstvím důkladně zpracovaných hesel jako Číslo, Hora, Oheň, Řeka, Strom, Vítr, Voda, Zvíře, Žebřík a podobných, v nichž je podán symbolický význam těchto skutečností v rovině náboženské, a zvláště v oblasti biblického názvosloví. I teolog však najde užitečné informace v heslech jako Eucharistie, Ježíš, Koncil, Stvoření, Svátost, Trojice Boží, Vzkříšení a dalších. Nepřeberné množství nanejvýš užitečných informací v něm najde též církevní historik a zájemce o spirituální teologii. Slovník totiž obsahuje hesla téměř všech známých (a někdy i neznámých) světců, mnoha hlavních (a někdy i vedlejších) řeholních řádů a kongregací, jakož i jejich zakladatelů, a ovšem i zakladatelů významných duchovních hnutí v křesťanstvu (například sv. Jan od Kříže nebo sv. Ludvík Maria Grignion). Zájemce o liturgii nalezne vysvětleny významy latinských názvů bohoslužebných předmětů, ale dozví se též mnoho o bohoslužebných řádech, zvyklostech a svátcích. Kniha ovšem obohatí uživatele i o znalosti řádu obecně kulturního. Seznámí nás například pod heslem Sedm svobodných umění s tím, jak byla členěna výuka na středověkých univerzitách. Dozvíme se i takové zvláštnůstky, jako co znamená slovo vochlice, což už se v běžných slovnících spisovné češtiny nenajde. Jen ve čtyřsvazkovém Slovníku spisovného jazyka českého se něco o tomto předmětu dočteme; ne ovšem ve vztahu k hagiologické ikonografii, o čemž nás poučuje pouze Slovník Hynka Rulíška.
V každé knize je zákonité, že leccos unikne autorově pozornosti. Nemůžeme tedy zamlčet ani pár kritických poznámek, například že bohužel chybí seznam vyobrazení, publikace není stránkována a v literatuře není jednotné uvádění titulů autorů. Superior salesiánů nesídlí v Turíně, nýbrž v Římě. Grafik se nechal unést estetikou zpracování (není téměř rozdíl ve vyhledávacím systému písmen „j“ a „i“). Úctyhodný objem publikace by vyžadoval nikoliv ohebnou obálku, ale pevnou, má-li být užíván i ke konzultacím se studenty (obvykle se dějí vstoje). To vše však skutečně jen na okraj.
Kniha ve sličné úpravě Radomíra Postla je kulturním počinem, který si zaslouží pozornost odborníků, studentů i nejširší veřejnosti pro poznání historického vývoje dané problematiky i v zájmu prohloubení východisek vlastní víry.
