Vojtěch Vlček: Perzekuce mužských řádů a kongregací komunistickým režimem 1948-1964

Autor: Jaroslav Cuhra - Číslo: 2005/4 (Recenze)

Matice cyrilometodějská, Olomouc 2004, 597 s., anglické a německé resumé, fotografie.

Mladý ostravský historik zúročil v této práci několikaletý důkladný výzkum na téma represe řeholního života v komunistickém Československu (respektive českých zemích) v prvním poúnorovém dvacetiletí. Po publikování dílčích studií v některých sbornících a časopisech předložil čtenářům skutečně ohromující soubor poznatků o soudní perzekuci, internacích i jiném násilí, kterému komunistický režim řehole a kongregace vystavil. Opřel se přitom o rozsáhlou a nezpochybnitelnou pramennou základnu, vycházející od materiálů státních archivů přes dokumentaci jednotlivých řádů až po rozhovory s některými protagonisty tehdejšího dění. Již samotný záběr výzkumu vzbuzuje skutečný obdiv a ten zůstává i při přehlédnutí celého díla.

Práci uvádí krátký přehled vztahu stát-církev po únorovém převratu, na který navazuje pasáž o komunistickém postupu vůči řádům až do známé „akce K“ z dubna 1950, jíž měl být řeholní život definitivně zničen. Od této chvíle věnuje Vlček pozornost různým aspektům následného života řeholníků, internovaných, vězněných, povolaných k PTP i jiným nuceným pracím, či dokonce skrývajících se po celém území republiky. V této fázi se práce nezabývá jen výčtem represivních opatření a jejich uplatňování, sleduje i každodennost tehdejšího života řeholníků, různorodost jejich reakce na útlak a schopnost jednotlivých řádů a kongregací udržet charakteristické znaky zasvěceného života i v těchto složitých podmínkách. Ukazuje také omezenost svobody „zlatých šedesátých“ pro řeholníky (a věřící vůbec), což dokládá i skutečnost, že největší politický proces s řeholemi se odehrál až v roce 1960, kdy bylo odsouzeno šestnáct členů jezuitského řádu. Celkem se mu pak podařilo shromáždit poznatky k 174 (jinde 175) procesům, v nichž bylo v letech 1948 – 1964 odsouzeno 361 řeholníků a řádových postulantů, většina z nich až po roce 1955. Na více než dvou stech stranách knihy pak v chronologickém přehledu uvádí procesy vedené s jednotlivými řeholemi, od augustiniánů až po těšitele, vše doplňují seznamy vězněných a internovaných, tabulky a grafy.

Poslední obsáhlou pasáží práce, odhlédneme-li od zajímavých fotografií a úryvků z dobových dokumentů, je přehled perzekuce katolické církve v celém bývalém východním bloku. Přestože není pochyb o potřebě vřazení utrpení církve v českých zemích do potřebného kontextu, je otázkou, zda nebylo vhodnější učinit tak formou úvodní či závěrečně sevřenější pasáže. V každém případě je však třeba zopakovat, že Vlčkova práce bude na dlouhá léta základní příručkou pro každého, kdo bude chtít pracovat na tématu perzekuce katolické církve vůbec, nikoliv jen řeholních řádů a kongregací.