Jaroslav Boubín: Petr Chelčický

Autor: Ctirad Václav Pospíšil - Číslo: 2005/3 (Recenze)

Jaroslav Boubín: Petr Chelčický. Myslitel a reformátor. Vyšehrad, Praha 2005, 194 str., ISBN 80-7021-654-9.

Vydání souhrnné studie o této významné postavě českých dějin je opravdu vítaným a dlouho očekávaným počinem. Autor nás zasvěceně a přehledně seznamuje s poněkud tajuplným životním příběhem malého jihočeského zemana a svérázného geniálního samouka Petra Chelčického (1380? - 1445-50?) i s dobovým kontextem, výrazně poznamenaným husitstvím. Podnětná je také prezentace hlavních Petrových děl a jeho myšlenkového odkazu spočívajícího především v radikálním nenásilí, v němž tento myslitel spatřoval podstatu Kristova evangelia. Boubín nás přehledně obeznamuje rovněž s dějinami studií o Chelčickém i s jeho velkým vlivem na ruského myslitele a spisovatele Tolstého, potažmo zprostředkovaně na M. Gándhího a M. L. Kinga.

Pokud bych měl něco kritizovat, je to výrok o Petrově „christocentrismu“ (s. 85). Nezdá se mi totiž pravděpodobné, že by Chelčický zastával mínění o podmíněnosti stvoření vtělením. Na straně 109 se hovoří o žebravých řádech v souvislosti s Petrovou kritikou, že tito řeholníci by si měli zaopatřovat živobytí poctivou prací. Možná by bylo vhodné v poznámce upozornit, že právě práce jako výraz evangelijní chudoby je ve františkánské řeholi vyzdvižena a patřila ke spiritualitě všech žebravých řádů odjakživa. Obecně vzato je postava Petra Chelčického velmi sympatická, ovšem některé trendy v jeho myšlení by si zřejmě zasloužily poněkud kritičtější zhodnocení. Jedná se o vyhraněný eschatologismus a jeho ne vždy pozitivní důsledky, určitý pesimismus a také elitářství. Uvedené poznámky však nemění nic na tom, že autorovi je třeba projevit za jeho velmi podnětné dílo hlubokou úctu a také dík. Kniha si rozhodně zaslouží naši pozornost.