Když rabíni recitují verše s imámy

Autor: časopis Christ in der Gegenwart - Překlad: Miloš Voplakal - Číslo: 2005/2 (Panoráma)

Christ in der Gegenwart, 5/2005.

Další pokusy o dialog náboženství

Poprvé v dějinách se setkali v Bruselu rabíni a imámové na společném světovém kongresu. Po tři dny se společně modlilo a diskutovalo 150 duchovních obou náboženství. Nebyla to samozřejmost, jak konstatoval rabín Alan Unterman z Manchestru: "Ještě nikdy jsem nebyl ve stejném prostoru s tolika muslimskými učenci." A to je islám na britských ostrovech ve své indicko-pákistánské formě velmi rozšířený. Noviny "Badische Zeitung" napsaly: "Bylo možno pozorovat rabíny s bílými bradami, jak postávali v kongresovém ruchu a,brumlali´ při hledání jakéhosi místa v textu. Mladý židovský učenec se potahoval za pejzy, až konečně našel v Písmě hledaný verš a běžel, aby ho ukázal imámovi."

Kongres se konal na podnět francouzského katolického intelektuála Alaina Michela, který už měl zkušenosti s mezináboženskými shromážděními ve Švýcarsku. Bernard Ugeux, ředitel Institutu pro náboženské vědy v Toulouse, řekl, že se účastnilo i několik ortodoxních rabínů z Izraele. "Pro většinu z nich to bylo poprvé, že byli u stolu s imámy nebo že s nimi šli do mešity k modlitbě."

Účastníci vydali prohlášení, v němž se mimo jiné praví: "Vyzýváme náboženské představitele židovských a muslimských obcí v celém světě, aby ve svých kázáních hlásali respekt k jiným náboženstvím a k lidskému životu." Dále se zavázali, že po návratu založí mezináboženské buňky jako základ celosvětové sítě včasného varování proti náboženským konfliktům. Dále se dohodli, že během šesti měsíců podají písemnou zprávu o pokroku v obcích, že vydají slovník náboženských odborných výrazů a vytvoří smíšené komise pro učebnice a pro univerzity.

Kritické tóny zazněly od liberálních židovských duchovních, kteří se angažují v podobném dialogu už delší dobu. Melchior Bent z Dánska poznamenal: "Pokud nebudou mít duchovní odvahu zapojit se do politiky, nezmění se nic." Francouzský velký rabín René Samuel Sirat kritizoval, že existují duchovní, kteří se uzavírají reformám a podobné rozhovory bojkotují. Těm je třeba věnovat zvláštní pozornost.

Dialog náboženství, prostý všech tabu, žádali koncem minulého roku též předseda německé biskupské konference kardinál Karl Lehmann a předseda Rady evangelické církve v Německu biskup Wolfgang Huber. V médiích došlo k ostrým výčitkám vůči různým muslimským vrcholovým svazům. Lehmann si stěžoval, že tolerance těchto organizací existuje často jen na papíře a Huber vyzval muslimy, aby "přiměli k pořádku fundamentalisty ve svých řadách". Naproti tomu muslimové si stěžují na nedostatek citlivosti u křesťanů a na to, že dialog hraje určitou roli jen na nižší úrovni. To popudilo Wolfganga Hubera, který řekl, že už před několika týdny pozval předsedu islámské rady Aliho Kizilkayu, aniž obdržel odpověď. Islámská rada zastupuje asi 140 000 většinou tureckých muslimů.

Nedávno došlo v Berlíně k rozhovoru na nejvyšší úrovni, konanému na pozvání Evangelické církve v Německu, který měl odstranit současné těžkosti mezi muslimy a křesťany v Německu. Na straně muslimů se účastnili Bekir Alboga ze státního tureckého svazu mešit "Ditib", Ali Kizilkaya z islámské rady a tři další účastníci. Nebyly však zastoupeny všechny muslimské svazy. Na evangelické straně se zúčastnili biskupové Wolfgang Huber a Rolf Koppe, předseda Jürgen Schmude a další dva teologové. Bylo domluveno konat v budoucnu rozhovory na vyšší úrovni pravidelně.