V čem se liší džihád a křížové výpravy

Autor: časopis Zenit - Překlad: Miloš Voplakal - Číslo: 2005/1 (Panoráma)

Zenit, 31.5.2004.

Představy o islámském džihádu a křesťanských křížových výpravách se mohou zdát podobné, existují však hluboké rozdíly, prohlašuje francouzský historik Jean Flori, badatel o středověku a ředitel Státního centra pro sociologický výzkum a Střediska pro vyšší studia středověké civilizace v Poitiers a autor knihy „Svatá válka: vznik ideje křížové výpravy na křesťanském Západě“, vydané nakladatelstvím Trotta a univerzitou v Granadě.

Na otázku, zda je možno srovnat křížové výpravy s islámskou myšlenkou džihádu, prohlásil Fiori agentuře Zenit:

„Jde o obtížnou otázku, kterou nelze odbýt několika slovy. Odpověděl bych,Ne´, pokud by se otázka týkala současného džihádu, jak se dnes káže a bohužel i praktikuje muslimskými fanatiky, které označujeme za islamisty. Ti přijali politiku slepého teroru a útočí bez rozdílu proti západnímu obyvatelstvu s jediným cílem pomsty a rasistické a náboženské nenávisti. Naproti tomu křížové výpravy, ať už byly jakkoli kruté a odsouzeníhodné, měly za cíl opětné získání a ochranu Božího hrobu v Jeruzalémě, který byl dobyt muslimy roku 638.

Přesto lze ve středověku do jisté míry srovnávat křížovou výpravu s džihádem, protože obojí se dopouštělo ukrutností a masakrů. Existují však podstatné rozdíly. Džihád prováděl Muhamad, zakladatel islámu, hned od počátku. Naproti tomu Ježíš ve svých kázáních i činech odmítal jakékoli použití zbraní a násilí. Džihád, ve své válečnické formě, byl dovolen hned od počátku. Předcházel křesťanské svaté válce, která byla odchylkou od církevní nauky. Cílem džihádu bylo dobytí nových území, která nebyla osídlena muslimy, tzv. válečných oblastí, s cílem nastolit islámské právo, nikoli obrátit tamější obyvatelstvo.

Křížová výprava měla za cíl opětné získání svatých míst a starých křesťanských oblastí, které byly stále ještě obývány početným křesťanským obyvatelstvem. Dnes se mnozí pokoušejí označit válku vedenou Spojenými státy za,křížovou výpravu´. Velmi se to líbí islamistickým extremistům, kteří definují své cíle pomocí pojmů jako Židé, křížové výpravy, zrádci a tyrani, tedy slovy nesoucími rasistické, náboženské a politické podtóny.

Pokud se ve válečných reakcích Bushovy administrativy objevují rysy náboženského fundamentalismu, je to politováníhodné; tato válka však nemůže být srovnávána s křížovou výpravou nebo svatou válkou. Tato válka není vedena ve jménu náboženství ani neslibuje duchovní odměnu pro účastníky, což jsou znaky svaté války. Svatou válku mohou vyhlašovat jen náboženští představitelé a taková proklamace je možná jen ve společnosti kontrolované a vedené duchovními, což se týká středověké křesťanské společnosti a dnešních muslimských států, které jsou početnější než kdy dřív,“ uzavřel Jean Fiori.