Teologie a spiritualita I.

Autor: Svato Schutzner - Číslo: 2005/1 (Dialog)

Otázka, proč průměrný polovzdělaný i vzdělaný Čech pociťuje jako nemožné věřit v Boží království (řečeno zjednodušeně; a ovšem to nejsou jen Češi).

Ta neschopnost jistě pochází z víc než jedné příčiny. Ale jedna, které jsem si už léta obzvlášť všímal, je nedospělost „představ“. Když se používá slov a když se na něco myslí, probleskují v mozku aspoň náznakové vizuální představy. Vizuální představy, které jsme zdědili z minulých tisíciletí, neodpovídají skutečnosti, což by nebylo samo o sobě tak zlé, protože o Bohu a jeho království nejsme schopni přiměřené představy; horší je, že ty zděděné chybné představy už neodpovídají naší percepci světa; že nebyly nahrazeny představami rovněž nutně chybnými, ale současné percepci světa více odpovídajícími.

Pascal si napsal na kus papíru „Bůh Abrahámův, Izákův a Jákobův – ne Bůh filosofů a učenců“. Já myslím, že příští generace věřících musejí najít, jak ty dvě představy – zkušenosti – o Bohu dát dohromady. Ne teoreticky, teologicky, filosoficky, dogmaticky, to všechno je poměrně snadné. Úkol je dát je dohromady psychologicky.