Anotace
Číslo: 2004/5 (Recenze)
Pavel Ambros: Teologicky milovat církev
Vybrané statě z pastorální teologie. Centrum Aletti, Olomouc 2003, 460 s. (380 Kč), ISBN 80-86715-11-6.
Autor působí jako profesor na Cyrilometodějské teologické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Zde soustředil 29 pojednání ze svého oboru, pastorální teologie. V Preambuli zkoumá českou církev po deseti letech z hlediska svého oboru (metoda, typologie, základní teze). V I. části – Cesty ortodoxie – zkoumá 1. víru v postkomunistické společnosti, dnešní vztah církve a kultury, 2. úkoly teologa dnes, 3. sociálněkulturní hlediska, 4. pastorální psychologii. Témata II. části – Ortopraxe – tvoří široký výběr z náplně praktické teologie pro budoucí kněze v pastoraci, např. nositelé pastorace, služba slova, eucharistie, pokání, nová evangelizace, autorita, polarizace české církve, typy duchovní správy, rodina, zasvěcený život, ekumena, lidová zbožnost atd. Dá se říci, že profesor Ambros patří k několika našim teologům, jejichž práce mají evropskou úroveň.
Hugo Rahner: Maria a církev
Refugium Velehrad–Roma 1996, 85 s., ISBN 80-86045-00-5.
Autor, bratr známějšího Karla Rahnera a rovněž jezuita, představuje v teologických meditacích Ježíšovu matku jako předobraz a symbol církve. V deseti kapitolách představuje Mariinu výjimečnost v řádu vykoupení s bohatým proudem svědectví o ní v celých dějinách teologie a duchovního života. Dnes má zvláštní význam vztah Matky Ježíšovy a Matky církve.
Marcello de Carvalho Azevedo SJ: Inkulturace a požadavky modernosti
Studijní texty Centra Aletti, Refugium Velehrad–Roma 2000, 66 s., ISBN 80-86045-44-7.
Po užitečné předmluvě a krátké stati Inkulturace víry od Pavla Ambrose (s ohledem na český terén) následuje vlastní text, který byl přednesen v Jeruzalémě na mezinárodním semináři o inkulturaci v červnu1981. Přesto je svazek jezuitského bratra pro nás dobrým úvodem do zkoumání našeho duchovního terénu v době po osvobození od totality. V hutných kapitolách: Inkulturace a požadavky modernosti – Křesťanská výzva kultury – Modernost a její požadavky na inkulturaci — autor jakoby rentgenuje současný pastorační terén a pomáhá mu proniknout pod povrch jevů a působit pravdivěji a účinněji.
Ida Friederike Görresová: Syn země
Člověk Teilhard de Chardin. Tři eseje. Refugium Velehrad–Roma s.r.o., Velehrad 1998, 120 s., ISBN 80-86045-07-2.
Složitou osobnost Teilhardovu se autorka se zdarem pokusila objasnit průnikem do jeho vnitřních zápasů, objevování světa přírody, a zvlášť zdařile jeho vztahu k ženství v konkrétních vztazích. Nebanální a citlivé odhalení křesťanského nitra velké osobnosti. Předmluva a překlad od Michala Altrichtera.
70 let nakladatelství Vyšehrad
Sborník. Vyšehrad 2004, 248 s., 24 portréty.
Jako šestistý titul obnoveného Vyšehradu přináší tento svazek hřejivé ohlédnutí na dílo, pro něž se v třicátých letech spojili katoličtí vzdělanci a spisovatelé do podniku, v němž jeho ředitelé Aloys Skoumal a Bedřich Fučík dokázali zařadit díla katolických spisovatelů, českých i přeložených, do tehdejší české literatury. Plasticky vykreslují dějiny Vyšehradu pamětníci J. Med, L. Jehlička, J. Vrbenský, L. Soldán, J. Forbelský, M. Trávníček, J. Daněk a P. Pokorný. Imponuje Bibliografie (135 s.), Edice a soubory (15 s.) aj. Jiřího Dvořáka. Dobrý lék na katolický pocit méněcennosti, pokud ještě existuje.
Klára Lukavská: Rozhovory s dědečkem
Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2004, 326 s., ISBN 80-7192-829-1.
Svět víry a teologie na jedné straně a svět umění na straně druhé se nesmějí vzájemně ignorovat. Na šňůře rozprávění v rodinném duchu jsou navlečeny perly hluboké životní a herecké filosofie, které oslovují a inspirují. Jako příklad uveďme alespoň jednu: „Herec je buď kašpar, nebo sluha Boží“ (s. 241). Kniha představuje také svědectví o nelehkých dobách našich nedávno minulých dějin i o tom, jak je možno se s těmito bolestmi křesťansky čestně vyrovnávat. Pár redakčních chybiček a nedokonalostí padá na vrub toho, jaké finanční zdroje má dnes editor k dispozici. Knížka rozhodně stojí za přečtení a jako dárek nemůže nepotěšit.