Pedofilie

Autor: Svato Schutzner - Číslo: 2004/4 (Dialog)

Jsem tázán, jak zdejší, tj. američtí katolíci reagují (spíše reagovali, když to ještě bylo aktuální téma) na tu řadu náhle publikovaných případů pedofilie spáchané kněžími.

Reagoval jsem smutkem a taky trochu vztekem, ale překvapení to docela nebylo. Mezi těmi více než padesáti tisíci (šlo o případy až půl století staré) mužů v kolárcích muselo být nějaké množství jedinců vadných (prý asi 4 procenta). Bylo vysvěceno dost lidí založených homosexuálně (což samo o sobě může být docela namístě, ale). Kněží se tradičně, seminářem počínaje, varují sblížení se ženami, zato jsou často ve styku s ministranty.

Mnoho nás mělo a má za to, že noviny a rádio problém prezentovaly přemrštěně (biskupové si to asi myslí taky, ale nahlas to říci nesmějí). Katolická církev zde je mnoha lidem trnem v okru a (na rozdíl od jiných předsudků) je společensky trpěným terčem všelijakých útoků. Jejím nepřátelům působil tenhle skandál velkou radost. Item mnoha napůl odpadlým katolíkům, kteří předtím váhali odpadnout docela. Myslím, že mnozí takoví se zúčastnili davové hysterie, protestních demonstrací, atp. Evropanům nemusí být známo, že při tom všem hodně může jít o peníze. Dokáže-li někdo věrohodně tvrdit, že v nezletilosti byl nějakým knězem sveden, má naději na velmi značné peněžní odškodnění. Za psychiatrické porady, za porouchanou emocionalitu, atp.; účinlivý advokát z toho odškodnění dostane příděl. Mnozí nezúčastnění, včetně mne, si soukromě myslí, že zde často nejde tolik o spravedlnost jako o zištnost (říci to nahlas se nedoporučuje).

Jistě se nesmí podceňovat starost rodičů. Myslím, že teď jsou mnohem opatrnější, když se jejich synek zdržuje v okolí kněží. To je velmi smutné a hodně zaviněno církevními představenými, kteří si, zdá se, moc neuvědomovali svou odpovědnost vůči laikům. Je myslím všeobecný souhlas o tom, že kněz, který se pedofilie dopouštěl, neměl být prostě překládán do jiných farností, kde se o tom nevědělo. Tohle se někdy dálo, notoricky v Bostonu, a tamějšího kardinála arcibiskupa to nakonec přinutilo rezignovat. Myslím, že za tím bylo strašně zakořeněné nepochopení Kristových slov o pohoršení maličkých: pravda by mohla věřící pohoršit, zatímco na daleko hlubší pohoršení svedených chlapců se tolik nemyslelo.

Klidně to všecko přežilo hodně věřících. Nejlepší vyjádření jsem slyšel od naší známé: “Je to jako být částí narušené rodiny: je smutné, že to v rodině vrže, ale je to moje rodina.”