Ctirad Václav Pospíšil: Teologie služby
Autor: Marie Svatošová - Číslo: 2004/1 (Recenze)
Ctirad Václav Pospíšil: Teologie služby, Karmelitánské nakladatelství, 2002, 214 str.
Podtitul publikace vymezuje cílovou skupinu: Kniha (nejen) pro ty, kdo se věnují křesťanské charitě a diakonii. Autor, prof. Ctirad Václav Pospíšil, začínal „od píky“. Dnes učí na Cyrilometodějské teologické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, ale po vojně pracoval několik let jako sanitář v nemocnici pro dlouhodobě nemocné. Ví, o čem mluví.
Látku rozčlenil do tří, přibližně stejně obsáhlých částí. V první třetině se věnuje předpokladům teologie služby. Ve střední části se zabývá problematikou utrpení a solidarity s trpícím člověkem ve starověku a ve velkých mimokřesťanských náboženstvích a historií křesťanské služby v dějinách. Třetí část nese název „Charitativní služba ve světle tajemství Boha a člověka“.
Nemám teologické vzdělání, nepřísluší mi proto posuzovat práci z hlediska teologického. Mohu pouze nabídnout pár postřehů těch, jimž je kniha adresována. V kapitole „Bůh přítomný v úkonech sloužící a ze sebe vycházející lásky" lze objevit teoretické vysvětlení fenoménu, totiž „atmosféry", která v hospici (pokud tam je všechno, jak má být) udivuje a oslovuje tolik nemocných, jejich blízkých i náhodných návštěvníků. Zkrátka to, co hospic tak nápadně odlišuje od jiných lůžkových zařízení. Prostě to „cosi", co je tu na první pohled „ve vzduchu" a co velmi dobře vnímají a oceňují, ač nedokáží pojmenovat, i ateisté.
Autor už v úvodu zdůrazňuje, v souladu s naší každodenní zkušeností, že teologie služby má velký ekumenický potenciál. V závěru knihy pak najdou pro sebe tolik potřebná slova povzbuzení i nevěřící: „Každý, kdo je schopen milovat bližního a prožívat jeho utrpení jako své vlastní a kdo je ochoten se pro ně nasazovat, z křesťanského hlediska vlastně slouží Kristu a nemůže být od Ježíše daleko."
Publikaci bych doporučila (povinně) i ředitelům a manažerům různých charitních organizací, zvláště těm, kteří vybírají, přijímají, zaměstnávají a odměňují personál, který se konkrétní službě věnuje. V ideálním případě by měli, podle vzoru autora této knihy, i oni začít od píky.