Přítel ve špatných časech Hubert Lehner

Autor: Oto Mádr - Číslo: 2003/5 (Osobnosti)

Letos, 30. září, se Ing. Hubert Lehner dožil 75 let. Patří mezi významné přátele naší církve v době jejího života v podzemí. Rodák z Lince měl blízko k jižním Čechám. V mládí prožil německou hrůzovládu, ale vnitřně byl proti ní vyzbrojen živým spojením s církví. Od roku 1956 byl v aktivním styku s katolickým tiskem v Rakousku ve významných pozicích. Komunisty ovládanou střední Evropu procestoval s cílem hledat způsoby, jak místním církvím pomoci – zejména v tisku – při postupném uvolňování útlaku. S Lincem sousedící českobudějovickou diecézi podporoval častějšími návštěvami.

V knize Im Dienste der Kirche, des Menschen, der Medien (Linz 2003, 96 s.) referuje o své aktivitě za železnou oponou od roku 1966. V Jugoslávii mohl podporovat rozvoj katolického tisku sponzorováním nakladatelství „Křesťanská přítomnost“ a časopisů. Od roku 1971 rozvíjel obdobnou pomoc maďarské církvi, kde věnoval zvláštní pozornost tamější řeckokatolické církvi, od roku 1968 znovu povolené.

S českou církví spolupracoval zvláště během Pražského jara 1968, kdy zprostředkoval ožívajícímu katolickému tisku finanční podporu. V Praze navázal nejprve kontakt s P. Václavem Dvořákem, vydavatelem učebnic teologie pro podzemní školení kandidátů tajného kněžského svěcení. Ve svých vzpomínkách líčí obšírněji službu českým vysokoškolákům, kteří potřebovali nemarxistické učebnice filosofie. V Praze byl pořízen odborný překlad příručky „Úvod do filosofie“ od Arno Anzenbachera. Text tajně zaslaný do Rakouska dal Ing. Lehner vytisknout a uhradil náklady pomocí darů získaných od sponzorů. Potom k nám po částech odvážně dopravil několik tisíc výtisků.

Ještě před listopadem 1989 se kniha tajně rozšířila mezi vysokoškoláky v českých zemích i na Slovensku, takže bylo třeba pořídit dotisk. Obálka knihy byla ovšem čistá, bez jakéhokoli údaje, aby se nenahrávalo komunistické policii. Ing. Lehner ve své knize líčí, jak se daly překonávat hranice mezi tehdejší ČSSR a svobodným světem: „V letech 1985 až 1989 jsem cestoval s kulturním radou Rakouska velvyslancem Dr. Willy Lorenzem autem do Prahy. On, jako držitel diplomatického pasu, mohl projíždět hraniční kontrolou snadněji.“ Později jezdil autor vlastním autem „s kufrem nacpaným knihami“. Ten vyprázdnil v Arcibiskupském paláci u pana Josefa Bláhy a odtud knihy postupně putovaly prostřednictvím ochotných majitelů aut do Čech, na Moravu a na Slovensko. Další připravený titul byly Störigovy „Malé dějiny filosofie“, v Rakousku už vysázené, ale mezitím přišel listopad 1989, takže rakouští přátelé poskytli hotovou sazbu českému nakladatelství.

Takoví přátelé naší církve ve špatných časech nesmějí být zapomenuti. Proto si Ing. Lehner od nás zaslouží k životnímu výročí vděčnou vzpomínku a modlitbu.