Sexuální zneužívání: jasná pravidla

Číslo: 2002/2 (Praxe)

KAP 11.4.2002

V září 1996 byl ve Vídni zřízen Úřad ombudsmana pro mladistvé a závislé oběti sexuálního zneužívání ze strany duchovních, řeholních osob a laiků ve službě vídeňské arcidiecéze. Toto zařízení je nezávislé a záměrně mimo struktury arcidiecéze. Jeho členy lze kontaktovat na Nezávislém středisku pro ochranu dětí a na Poradně „Tamar“. Nedávno vyzval vedoucí Úřadu ombudsmana mons. Helmut Schüller k hlášení přečinů ze strany kněží nebo jiných církevních pracovníků. V televizi vyjádřil velké rozpaky nad nejnovějšími zprávami o sexuálním zneužívání kněžími v Polsku, Irsku a USA. I když to jsou problémy celé společnosti, v církvi to je vyhroceno ztrátou autority a důvěry. Za politování hodné považuje obtíže s otevřeným mluvením o té věci, absurdně právě v církvi, která k tomu dává jasné předpisy. Obecně vládne přesvědčení, že se ty věci v církvi tutlají. S kardinálem Schönbornem má Schüller opačné zkušenosti, on jeho činnost plně podporuje.

Je otázka, jak takové případy řešit. Ve velké Británii a v USA už mají určitá pravidla. Vídeňský mediální teolog Augustin Pötscher zdůrazňuje prevenci, což se stále více respektuje při výchově kněží. Postiženým se poskytuje kvalifikovaná pomoc ve spolupráci duchovního vedení a psychoterapie. „Nedojde-li se k pozitivnímu výsledku, odpadá svěcení nebo slavné sliby.“ Ale i když došlo k slehání, takže nepřichází v úvahu působení v pastoraci nebo ve škole, doporučuje tento novicmistr servitů uplatnění např. ve správné nebo podobné funkci v nějakém klášteře, aby se nezamořovala společnost.