Desatero - cesta svobody a života

Autor: Jindřich Šrajer - Číslo: 2002/2 (Články)

Rozšířená katechetická forma Desatera, známá např. v podobě modlitby, není identická s biblickými texty Desatera (Ex 20, 1-17 a Dt 5, 6-21). V katechetické formě jde o stručnější a strožejší vyjádření, představující určitý druh selekce a nové rozdělení přikázání. To navozuje přinejmenším dvě zásadní otázky: Jak dalece jsme oprávněni k takovým změnám? Proč k nim došlo?

Už samotný způsob jakým je Desatero v Bibli pojednáno, ukazuje, že nikdy nebyla přikázání chápána jako neměnné požadavky, ale jako východisko (základ) pro požadavky, které nastolovala jednotlivá období. Ve Starém zákoně existuje celá řada přikázání, která jsou v menší či větší míře úzce spojena s Desaterem (srv. Ex 34, 10-27; Jr 7, 9; Oz 4,1n). Přes pozdější zákonický formalismus, který ztlumil životodárnost Desatera chápal nicméně starozákonní lid Boží přikázání jako nabídku života a svobody spojenou s Božím požehnáním.

V Novém zákoně tento proces pokračuje. Mnohokrát jsou zde zmiňována přikázání, bez toho, že byl položen důraz na její přesnou citaci (srv. Mt 5, 17 - 19; 19, 16 -19; Mk 10, 19; Řím 13, 8-10). V Horském kázání jsou požadavky Desatera přivedeny k dokonalé podobě Božího daru milosti, který zachraňuje a osvobozuje.

Obec prvních křesťanů, vzešlých ze židovství, se odvolávala spíše na horské kázání. Později v důsledku šíření církve především v pohanském prostředí, byla vnímána potřeba vracet se výrazněji ke kořenům. Desatero se stává součástí katecheze katechumenů i věřících (vliv Augustina /4. stol./). Je předkládáno především jako pro všechny lidi závazný a proto také poznatelný přirozený zákon. Vlivem tohoto názoru upadl do značné míry v zapomnění jeho podstatný prvek, totiž zapojení požadavků na předcházející Boží příklon.

Jednostranná preference katechetické tradice Desatera opomíjející základní a rozhodující moment správného pochopení a interpretace požadavků Desatera má samozřejmě dalekosáhlé negativní důsledky v přístupu k Desateru. Jde tedy o to - nepředkládat přikázání Desatera jen ve strohé dikci zákona bez uvedení do dynamismu předcházející Boží aktivity - nýbrž zdůrazňovat u každého přikázání vztah k životu a vztah ke svobodě.