Potíže multiplikátorů

Autor: Oto Mádr - Číslo: 2000/5 (Dialog)

Už som párkrát položil otázku:

„Ak sa cirkev nepoučila z komunizmu, z čoho sa vlastne chce poučiť?“ Avízujem znovu, že o nedostatkoch komunizmu ma nikto poučovať nemusí, zažil som ich na vlastnej koži a takisto mnoho z mojich blízkých. (...)

Obávam sa však, že manipulácia, ktorá sa realizuje teraz, síce ľuďom sny neničí, ale uvádza ich do falošných snov a tým ich manipuluje o mnoho zákernejšie a prefíkanejšie. Hodnoty a cennosti sa postavili úplne na hlavu a obávam sa, že rozsah týchto kamufláží nechápe ani mnoho duchovných a duchovne založených osôb. (V. Gregor)

Děkuji bratru ve víře za zasílané úvahy, jako je tato, z níž jsme přetiskli ukázku (ne první). Bývají v nich postřehy a množství hodnotných kritik a námětů. Tyto „encykliky“ obětavě zasílá na katolické adresy. Je to jeho způsob účasti laiků na dění v církvi a ve světě v duchu koncilu. Tentokrát připsal, že je smutný z toho, že se neozýváme, „pretože horšie ako prenasledovanie je pro tvorou ignorácia a izolácia“. Vyslovuje zkušenost mnohých. Rád bych ho potěšil podobenstvím o rozsévači. Dobrá půda se odvděčuje tím, že přijímá zrno, ale rozsévač o tom dlouho neví. Na duchovní rovině kněz či autor a redaktor často jen náhodou uslyší dík - a to je dobře pro nás „služebníky neužitečné“. Ostatně i zmařené zrno v sobě nese lásku rozsévače, a to je čin, který má svou skrytou hodnotu v koloběhu Boží milosti. Náš Pán nechal klidně odejít množství, které nebylo schopno přijmout neobyčejnou zvěst. Ježíš nefascinoval jako obratní vůdci lidu. To však neznamená, že stačí, abychom házeli do prostoru všechno, co se nám v mysli urodí. Boží královstí i naši bližní si zaslouží sdělení podložené studiem, meditací a prosbou. Abychom dávali ne sebe, ale to, co jsme přijali.

S díkem a přáním Boží blízkosti Váš Oto Mádr