Jan z Kříže?

Autor: Vojtěch Pavel Kohut - Číslo: 2000/4 (Dialog)

Někteří u nás překládají jméno španělského mystika Juan de la Cruz místo správného Jan od Kříže chybně Jan z Kříže. Toto označení je ve slovenštině již oficiálně ustáleno jak v misálu, tak v Denní modlitbě církve. Je to však správný překlad?

Španělské de má mnoho významů: Velký španělsko-český slovník (J. Dubský a kol., Academia, Praha, 1977, I. díl, 598) jich uvádí patnáct: východisko (původ), odluka, směr, místo, čas, vztah (poměr), obsah, látka, předmět činnosti, příčina, vlastnictví, podnět činnosti, nástroj (prostředek), míra (přirovnání) a podmínka. Použití „z“ anebo „od“ v našem případě záleží na tom, zda de la Cruz chápeme ve smyslu východiska (původu) nebo ve smyslu vlastnictví. Příkladem prvního významu je „Ignác z Loyoly“ či „Terezie z Lisieux“, příkladem druhého je „Terezie od Ježíše“.

Španělské de la Cruz je uplatněním starého řeholního zvyku sahajícího od konce středověku přidávat k řeholnímu jménu tzv. predikát (přídomek). Ten má vyjádřit tajemství Páně či jméno světce, které se stává programem či charakteristikou řeholního života dané osoby (např. Terezie od Dítěte Ježíše a od Svaté Tváře, Alžběta od Nejsvětější Trojice, Vavřinec od Zmrtvýchvstání nebo Gabriel od sv. Marie Magdalény). Je tedy zřejmé, že není vyjádřením východiska (původu), nýbrž vlastnictví. Avšak v tomto případě se španělské de překládá trojím způsobem: 1. druhým pádem (např. syn otce), 2. přídavným jménem přivlastňovacím (otcův syn) nebo 3. předložkou „od“ (syn od otce).

Chceme-li tedy přeložit Juan de la Cruz či jakékoli jiné řeholní jméno s predikátem, první možnost je (alespoň v češtině) dnes už vyloučena a nacházíme ji jen v historických textech (srov. Karáskův Jan Dítěte Ježíše); druhá možnost se u osobních jmen v predikátu použít dá, ačkoli je méně obvyklá (srov. Terezie Ježíšova), nikoli však v našem případě (Jan Křížův opravdu nezní dobře!). Jedinou možností tedy je překlad Jan od Kříže.

Někdo by mohl oponovat tím, že se přece také používá slovních spojení Hugo ze sv. Viktora (jako častá varianta ke jménu Hugo od sv. Viktora) a Jan z Boha (u něhož se varianta Jan od Boha takřka nepoužívá). Co se týče prvního jména, obojí překlad je možný, neboť zde nejde o řeholní predikát, nýbrž o určení východiska (původu), kterým je proslulá kanonie sv. Viktora. V druhém případě jde o sice vžitý, nicméně nesprávný překlad, proto i zde platí: pouze Jan od Boha, nikoli z Boha; návrh dr. Jaroslava Ovečky SJ, Jan Boží, se neujal, na rozdíl od tvaru Jan od Kříže, který právě on zaváděl svými překlady.