Ad „Humanismus a křesťanství“

Autor: Petr Peňáz - Číslo: 2007/3 (Dialog)

V TT 2/2007 s vynikajícím tématem jsem zaznamenal s potěšením stať o humanitě TGM. Chápu-li dobře, je pojata jako kultivovaný pokus ukázat křesťanské obci, že TGM lze přijmout jako člověka, jehož myšlení sice neakceptovalo Zjevení, tedy Kristovo Božství, a který se naivně kriticky vyjadřoval o Ježíšově myšlení, obnažil mnohé zatuchlé na katolické církvi, atd. atd., ale který byl přesto svým kritickým myšlením jistým přínosem. Samozřejmě, že jeden rozsahem jistě limitovaný článek nemůže postihnout k TGM vše; nemýlím-li se, je po stati +Bohumíra Janáta, která svého času vyšla v Listech, teprve druhý, který se dokázal v době po r. 1989 podívat na TGM kriticky a přitom s noblesou. Za to vám děkuji, i když bych rád dodal několik poznámek obecně poměrně známých: Mnoho praktických důsledků humanistického pojetí TGM, jeho předchůdců i epigonů bylo patrno již plejádě českých vzdělanců (počínaje třeba Josefem Florianem, který dokonce jméno Masaryk přeložil jako „ryk davu“) za První republiky. Pak to bylo nenávistně „řešeno“ po r. 1945 s cílem umlčet protibenešovskou opozici Hradu a tabuizovat vše, co bylo pro okruh TGM a jeho následovníky nepříjemné a co narušovalo jednoduchý vzorec kultu. Po Stránského a Benešových Dekretech a jejich praxi pak přišla další etapa konkretizační praxe nové lidové demokracie.

Abych ale příliš neodbíhal: Je symptomatické, že třeba na otevřené encyklopedii Wikipedie a na dalších odkazovaných webových oficiálních biografických heslech TGM v partii bibliografického výčtu prací o něm a jeho díle postrádám třeba prof. Jemelku SJ, dr. Vrchoveckého nebo Rio Preisnera. V životopisné partii zase čtu, že TGM patřil se svým dílem z r. 1905 mezi zakladatele sociologie u nás; přitom takový prof. dr. Robert Neuschl SJ vydal své dvousvazkové dílo Křesťanská sociologie o deset let dříve. Zkrátka, nekritický kult TGM je mnoha knihami a tisícovkami webových stránek i samotnou existencí Ústavu TGM a jeho produkcí stále pečlivě udržován; koneckonců k tomu patří i nedávná Benešova kanonizace zákonem, podobně jako byl kdysi kanonizován TGM. Posledním výkřikem je jakási knížka o TGM pro děti, něco na způsob pohádek o Tatíčkovi. (Ovšem i kat Zápotocký byl označován za „tátu“ a napsal svou Barunku! Tak aby si to děti někdy nepletly v rámci vývojových teorií pokroku.)

Možná, že právě bedlivé studium uvedených autorů (i absence odkazů na ně) mě vede k přesvědčení, že mezi katolíky a okruhem TGM vznikla ona (pavlovská?) propast (nebo tvrdý odstup) z naprosto zásadních důvodů, které ostatně naznačuje i uvedená stať v TT: že totiž, pokud je něco na názorech TGM dobrého, je to obsaženo a definováno již pradávno v učení katolické církve. Ostatně, katedrála byla vždy otevřená pro všechny (vyjma období Zimního krále) a je věcí TGM, že se jí vyhýbal, i když zajisté byl i v učení víry vzdělán a podle potřeby tam i čerpal pro část svého konceptu — ale poselství církve tvrdě odmítl; katedrála vždy překáží falešným kultům. — Svého času obdobně jako TGM hledal i G. K. Chesterton — a po čase zjistil, že se s výsledky svých hledání nachází v církvi. Na rozdíl od TGM ale byl kritický i k sobě a neměl potřebu se konkretizovat ani aktivním vystupováním proti církvi, ani stylizovat jako jezdecký pomník, což bylo ve své době jistě působivé, řekněme v porovnání s pohledem na kněze církve, kráčející po dlažbě pražských ulic do pražských kostelů denně sloužit národu eucharistickou Obětí. Jak to bylo působivé, zbavit národ takového ujařmení a zpozdilosti, jak nadšeně startovala ta lepší, za každého režimu pokroková a revoluční část národa za svým novým vůdcem, guru či elfem! Jak se rozletěla Volná myšlenka po městech i na venkově! Jak i sokolíci dostali po zmateném a vyčpělém Tyršovi novou inspiraci! — Jsem si ale jist, že právě ono Kristovo „Jděte do celého světa a učte všechny národy a křtěte je...“ je založeno na skutečné pravdě, kterou dost dobře nelze ani konvergovat, ani slučovat s falešným humanistickým mýtem ani politickou strategií. Nelze jednoduše a bez následků uplácat a použít vizi svého „boha“ k okamžité potřebě, případně se s ním ztotožnit. To je zakopaný a podceněný kořen zásadního odmítnutí TGM ze strany katolíků, kteří věděli, že v této pozici je (bohužel!) znamením pyšným a lživým. (Jak je ale pyšný a lživý svět citlivý a jak vyžaduje jemné zacházení po věřících, do kterých ovšem s chutí kope při každé příležitosti...) Myslím, že právě ti mnozí opovrhovaní kněží, napadaní po roce 1918 pražskou obrazoboreckou luzou, plnili věrně onen Kristův příkaz i vzdor kritické době, jejíž napětí TGM jako prezident působil svou proticírkevní činností. Proto nespatřuji důvod k tomu, abych se inspiroval jeho dílem, ať již v psané, nebo jinak konkretizované podobě. Mohu pouze respektovat jeho člověčenství, jehož velikost je mi ale zacloněna autorem Ortodoxie, Heretiků a Nesmrtelného člověka. Příkaz vyjít do celého světa a ke všem národům v sobě skrývá i onu radu, co dělat, když vás nepřijmou. TGM Krista nepřijal; hlásal svoje humanistické náboženství a rozpoznal svoje znamení doby k tomu, aby konkretizoval svoje okamžité politické myšlenky (které mnohokrát měnil). Tak proč by mě měl nějak zvlášť zajímat? Protože se stal několikrát prezidentem a stál u zrodu ČSR? I pan Klaus je prezidentem, taky Putin je prezidentem a hromada jiných..., a přesto jsou mi bližší tisíce po mém soudu nesrovnatelně lepších lidí, počínaje třeba světci a konče lidmi, které svět nezná.

Daleko zajímavějším vrypem do našich dějin se prezentoval Karel IV. Jeho literárnímu i státnickému dílu by při vhodné příležitosti mohl být v TT věnován tematický pohled; třeba i s poznámkou, jak by bylo vhodné použít preambule třeba jeho Norimberského zákoníku, platného ve své době pro Evropu, nebo preambule (stavy nepřijatého) Majestas Carolina (jak symbolické a výmluvné i po staletích!) jako historické preambule pro Ústavu EU — a nejen z piety. (Jak by na to reagovali asi všichni ti ateisté v zainteresovaných strukturách?) — Námětů k teologickým pohledům do praxe by bylo z tohoto zdroje více; třeba pohled na vznik EHS, poválečné Německo atd. Karel IV. totiž onu evangelijní výzvu zaslechl a zahájil její realizaci.


Bookmark and Share
 
 
© Na zveřejněné texty se vztahují autorská práva.
© Design, redakční systém: Webdesignum 2004-2018
Licence Creative Commons
Teologické texty podléhají licenci Creative Commons.
|