Čtrnáct miliard roků – co předtím a co potom?

Autor: Volker Hasenauer - Překlad: Oto Mádr - Číslo: 2006/1 (Panoráma)

Vědecká diskuse o nekonečnu

Christ in der Gegenwart, 48/2005.

„Je více věcí na nebi a na zemi, než tuší vaše školská moudrost, Horacio.“ Tato věta Shakespearova Hamleta zaznívá až do kontextu současných přírodních věd. Dokonce i zdánlivě pevně zjištěný hvězdný čas už není pro dnešní astronomy pevná veličina. Vesmír se rozpíná stále rychleji do nekonečna, konstatuje vatikánský astronom George Coyne. Dost důvodů i pro Řím – pro Tomáše Akvinského totiž platilo označení „nekonečný“ pouze a výhradně jako Boží atribut – zabývat se také jeho stvořením.

Nekonečno bylo ve středu pozornosti třídenního kongresu Papežské rady pro kulturu na Lateránské univerzitě v Římě. Nekonečno bylo zkoumáno spolu s nesčetnými vazbami, které tento pojem vytváří mezi vědami o duchu a přírodními vědami. Šestnáct teologů, astronomů, matematiků a filosofů nastínilo při budování mostů mezi přírodní vědou a teologií panoráma pojmu, který od počátku myšlení vede lidský intelekt stále znovu na jeho hranici.

Kongres dal do běhu na tři roky plánovaný mezioborový projekt STOQ (Science, Theology, Ontological Quest). Ten chce podporovat vzájemné sdílení mezi přírodní vědou a ontologií ohledně základních problémů bytí. Výhledově má ze vzájemných pracovních schůzek vzniknout magisterské studium „Přírodní vědy a teologie“.

K zahájení jednání hovořil kardinál Paul Poupard, předseda vatikánské Kulturní rady, o intelektuálním problému „vůbec se přiblížit množství významové rozmanitosti nekonečna“. Často bývá pojem nekonečna negativně obsazen ve smyslu „nekvantifikovatelného“. Ani Bible nezná nekonečno, spíše mluví o nesčetném. Přitom Poupard připomněl, že už od doby církevních otců je nekonečnost Boha pojmové jádro křesťanského myšlení.

Francouzský filosof Dominique Lambert, zabývající se vědou, naproti tomu poukázal na to, jak moderní matematika uvolnila nekonečno jako vlastnost z oblasti transcendentna. Současně varoval před lehkomyslným zaměňováním různých rovin uvažování. Zde by měly být přesně dodržovány různé přístupy přírodní vědy a teologie. Na druhé straně by se nemělo vytvářet vzájemné odcizování. Proto se jako červená nit vinula v přednáškách výzva ke vzájemnému doplňování obou stran.

Lambert k tomu poznamenal, že definice nekonečna působí problémy také moderní biologii. Jak se dá například vytvořit soulad mezi nekonečnou rozmanitostí a komplexností lidského života a pozorováním, že genetický kodex je přece „jasně ohraničený a přehledný“? Coyne, který řídí vatikánskou hvězdárnu, předložil výsledky současného astronomického bádání a udělal dojem svými vývody o „poměrně mladém trvání“ vesmíru, asi 14 miliard roků.