Bratr Roger Schutz

Autor: Oto Mádr - Číslo: 2006/1 (Osobnosti)

Dne 16. srpna 2005 během večerní modlitby v kostele burgundské vesničky Taizé zasáhl vraždící nůž pomatené ženy tepnu zakladatele dnes už světoznámého mnišského společenství - bratra Rogera. Ten vyrostl ve Švýcarsku, v Lausanne vystudoval reformační teologii se závěrečnou prací o benediktinském mnišství. To ho tak inspirovalo, že jako pětadvacetiletý odešel roku 1940 do opuštěné francouzské vesnice Taizé, kam ho brzy následovali první dva bratři. O devět let později se zrodilo Společenství: prvních sedm bratří složilo doživotní sliby čistoty, společenství majetku a „uznání jedné autority jako služebníka společenství“. Od roku 1960 vedou bratři ekumenické rozhovory. Roku 1970 svolali mezinárodní „koncil mládeže“. Měli pravidelné kontakty s papeži Janem XXIII. a Pavlem VI. V říjnu 1986 navštívil Taizé Jan Pavel II. Jejich řeholi charakterizuje formule „Jednomyslně v pluralismu“.

Dnes patří ke společenství asi sto bratří, katolíků a evangelíků, z 25 zemí. Sedmdesát jich žije v Taizé, ostatní v malých fraternitách v Bangladéši, Jižní Koreji a Brazílii - mezi nejchudšími. Na zahájení Druhého vatikánského koncilu byli pozváni bratři Schutz a Thurian jako pozorovatelé. „Proč nám tak důvěřujete?“ zeptal se bratr Roger a papež Jan XXIII. mu odpověděl: „Protože máte dětsky nevinné oči.“

Od roku 1957 začali putovat do Taizé mladí lidé. Nyní jich tam tráví několik dní ve společenství mnichů tisíce. Roger dal podnět ke „koncilům mládeže“ vždy koncem roku v některé z evropských metropolí (v roce 2005 od 28. prosince do 1. ledna v Miláně). To patrně inspirovalo papeže Jana Pavla II. ke světovým dnům mládeže. Na nich zaznívají hlasy volající po sjednocení křesťanů.

Bratr Alois, německé národnosti a katolického vyznání, který přišel do Taizé před 35 roky jako šestnáctiletý, byl bratrem Rogerem před osmi roky vybrán jako jeho nástupce. Na otázku, co si mladí mají z Taizé odnést od bratra Rogera, odpověděl: „To, že život má smysl, když se daruje.“

„Kdo jsme?“ zapsal si kdysi bratr Roger Schutz do osobního deníčku a odpověděl si: „Malé, křehké společenství, které se drží pošetilé naděje: smíření křesťanů a všech lidí.“ Přesto si velice přátelsky rozuměl se zakladatelkou naopak velkého hnutí Focolare, Chiarou Lubichovou. Mladí fokolarini ho kontaktovali, když připravovali svůj první Koncil mladých 1974. Pozdravil je a řekl: „Jsme nedílná součást Koncilu. Buďte si jisti, že všechno se zdaří, když každý zůstane na svém místě. My v Taizé i vy fokolarini jdeme ve stopách Kristových.“

Prahu navštívil Roger celkem třikrát, ale už od roku 1975 jeho tři návštěvy připravoval bratr Alois ve spojení s pražskou rodinou Kaplanových. Postupně se mohli s bratrem Rogerem u nich setkávat pražští katolíci. Spíše než prostá slova utkvěla v osobním setkání tváří v tvář tichá záře z očí tohoto ekumenického světce.