Symposium o interkulturní teologii - sborník příspěvků

Autor: Michal Cáb - Číslo: 2004/2 (Recenze)

E. Eynikel, K. Skalický, I. M. Lyimo, F. Štěch, R. Svoboda

TF JU, České Budějovice 2004.

Ve dnech 3. – 4. března 2003 proběhlo na Teologické fakultě v Českých Budějovicích sympozium o interkulturní teologii, s jehož poselstvím se nyní máme možnost seznámit prostřednictvím vydaného sborníku. V rámci spolupráce s teologickou fakultou v Nijmegen vznikl tento jedinečný projekt ze setkání studentů různých kultur, kteří přirozeně cítili nutnost reflexe stejného (základů křesťanské víry) v kontextu jiného (kultury, v níž se odehrává).

„Interkulturní teologie je založena na principech vzájemné výměny a vlivu teologií, tedy na vzájemné modifikaci a korekturách.“ Evropa již dávno nevlastní interpretační diktát, a tak je zde vedle kontinentální teologie i celá řada dalších „akčních teologií“ (osvobození, rozvoje, feministická). Jako takové používají odlišnou metodologii i systém znaků a na daná témata se dívají odlišným prizmatem. Tyto teologie mají možnost přinést nové pohledy, inspiraci a vdechnout život školské teologii. Interkulturní teologie není novou disciplínou, ale spíš novou perspektivou a metodou. Karel Skalický tuto skutečnost popisuje příměrem k rovnici tvořené dvěma proměnnými a jednou konstantou. „Dvě proměnné jsou dvě kulturně náboženské identity dvou subjektů vstupujících do dialogu, neboť, jak známo, kdokoli vstoupí do dialogu, nevyjde z něho nezměněn. Konstanta je pak ona absolutní pravda, k níž se obě kulturně-náboženské identity vztahují a která jediná dává smysl jejich dialogu a jej umožňuje.“

Dialog, ze kterého vzešel sborník, jenž u nás jako první fenomén interkulturality v teologii reflektuje, byl veden mezi profesory a studenty z Čech, Holandska, Belgie, Tanzánie, Zimbabwe a Ugandy. Navzdory tomu, že každý z nich přistupoval k problému interkulturality po svém, je možné najít v řadě příspěvků společné styčné body. Jsou to: 1. pochopení interkulturní teologie jako životní volby a imperativu doby, jež se stává součástí naší životní praxe; 2. nutnost dialogu v pluralitní situaci; 3. pozitivní pochopení jiného; 4. otevřenost ne-evropským pojmoslovím. Tyto pojmy však ještě nejsou zcela skutečností, je třeba se jim stále učit. Pokud se pokusíme přístupy jednotlivých autorů zobecnit, pak vidíme, že jedni řeší problém interkulturality více na úrovni pojmové reflexe a předpokladů (v té souvislosti hovoří např. o funkci interkulturní a subalterní hermeneutiky), druzí pak vycházejí z konkrétní situace a směřují k pojmové reflexi. Všechny příspěvky mají jasně vymezený předmět zájmu a strukturu. Myšlenky v nich formulované jsou sdělovány prostřednictvím srozumitelného jazyka, který nás do pojmu interkulturní teologie uvádí přirozenou cestou. Nelze se též nezmínit o bibliografii, jež je k jednotlivým článkům připojena. Prof. Karel Skalický v zahajovacím příspěvku uvádí do základní problematiky interkulturní teologie, přičemž uvádí a rozlišuje vztahy dialogu mezináboženského a mezikulturního. Th.D. Joop Verooij rozšiřuje pojem interkulturní teologie definicí Frans Wijsena, který ji chápe jako „teologickou reflexi procesu inkulturace“. Z jeho referátu se též dozvídáme o struktuře a obsahu postgraduálního studia interkulturní teologie na katolické univerzitě v Nijmegen. František Štěch se zabývá pojmem kultury, funkcí interkulturní hermeneutiky a vztahem mezi evropskými a neevropskými teologiemi. O problematice pastorálního poradenství v kontextu interkulturní teologie pojednává František Bublan. Pozornost věnuje především „pastorální péči v evropském kontextu, která je poskytována lidem, kteří přicházejí do našich zemí z jiných kulturních prostředí a stávají se členy naší společnosti a našich farností“. Innocent M. Lyimo, Robert Machingura a Deusdedit Byomuhangi hovoří o konkrétních problémech svých zemí (Tanzánie, Zimbabwe a Ugandy) a o roli, kterou v nich hraje křesťanství. Sborník je zakončen studií Dr. Erika Eynikela o současném stavu sekularizace v Nizozemí, s důležitou zmínkou, že podobná situace již možná brzy čeká i českou společnost.


Bookmark and Share
 
 
© Na zveřejněné texty se vztahují autorská práva.
© Design, redakční systém: Webdesignum 2004-2018
Licence Creative Commons
Teologické texty podléhají licenci Creative Commons.
|