Účast právníků při rozvodech

Číslo: 2001/5 (Dokumenty)

Kathpress 28./29.1.2002; ZENIT 29.1.2002

Při obvyklém novoročním setkání se členy papežského soudního dvora Rota Romana 28.1.2002 upozornil Jan Pavel II. na zlo rozvodovosti. Nerozlučitelnost manželství není omezení svobody nebo nesnesitelné břemeno, neboť „vyplývá z přirozeného práva a je dobrem pro manžely, pro jejich děti, pro církev a pro celé lidstvo.“

Především advokáty vyzval papež, aby se vyhýbali aktivní účasti na rozvodech. Je třeba bojovat proti rozvodům i proti zrovnoprávnění „manželství bez oddacího listu“ nebo soužití homosexuálů s manželstvím. V mnoha zemích jsou advokáti placeni pouze proto, aby rozvod prosadili.

Katechismus katolické církve upozorňuje: „Jestliže je občanský rozvod jediným způsobem, jak zajistit určité oprávněné právo, jako je péče o děti nebo ochrana majetku, je možné se s tím smířit a pak to není mravní vina.“ (2383)

„Úkolem advokáta nesmí být rozbíjení rodin, nýbrž pomáhat lidem, kteří prožívají manželskou krizi, snažit se je smiřovat.“ (...) Kromě toho „mohou spolupracovat s těmi klienty, jejichž úmysl není rozbít manželství, nýbrž zajistit si jiné legitimní důsledky, jichž je možné dosáhnout pouze v určitém právním kontextu soudní cestou.“

Složitější je postavení soudců, protože „právní struktury nepočítají s žádnou ´výhradou svědomí´, jež by jim poskytla možnost odmítnout vynesení rozsudku. Proto mohou - ze závažných důvodů - jednat podle tradičních mravních principů o materiální kooperaci se zlem. Také soudci však musejí usilovat o nalezení účinných prostředků k udržení manželství; konkrétně jde o smíření uskutečněné s jejich moudrou pomocí.“


Bookmark and Share
 
 
© Na zveřejněné texty se vztahují autorská práva.
© Design, redakční systém: Webdesignum 2004-2018
Licence Creative Commons
Teologické texty podléhají licenci Creative Commons.
|